Články / Reporty

Zrcadla Fever Ray

Zrcadla Fever Ray

Zdeněk Němec | Články / Reporty | 01.03.2018

Máte vagínu, penis nebo něco jiného? Jak a kde to děláte nejraději? Děláte si to sami? Používáte nějaké převleky, pomůcky nebo speciální techniky? Nám na pódiu je to jedno a budeme rádi, když k tomu bude publikum přistupovat stejně. Bylo by vlastně super, kdyby takhle přemýšleli všichni, protože sexuální revoluce nikdy neskončila a pohlaví je jen vodítkem, nikoli mantinelem. Karin Dreijer aka Fever Ray dovezla do Prahy aktuální album Plunge a zdaleka nešlo “jen” o striktně erotickou show. Ve jménu aktuálních videoklipů se zhudebněné pocity nesou v nad-genderové rovině a poselství o zkoumání sexuality vlastního já bylo cítit během celého vystoupení.

Extrémně zkreslený hlas a místy velmi tvrdé taneční beaty. Tami T nastajlovaná do obepnutých šatů a sexy podkolenek s pečlivě střiženým mikádem hraje na svůj “klacek”. Klávesy, bondáž slabin a lehké masochistické hrátky. Osamocená postava s grácií využívá velkého pódia a snadno si získává pozornost celého sálu. Krátké, ale výživné vystoupení a vlastně také intro, které jasně naznačuje, jakým směrem se bude večer ubírat.

Šest jedinečných figur obsazuje pódium a mezi nimi květinová princezna, latexová domina nebo nasypaný kulturista s hromadou vycpávek aneb fusekle do rozkroku. Molitanové oblečky připomínají kostýmy Peaches, která taky ráda divadelní formou otevřeně vyjadřuje sexuálně zabarvené texty. Zmalované a rozmazané Karin Dreijer právě na holé lebce začínají růst nové vlasy. Pódiová prezentace není přehnaně přeplácaná a neodvádí pozornost od důležitých témat.

fotogalerie z koncertu se nalézá zde

Dynamika celého setu klade jisté nároky na obecenstvo, nadupanou pecku IDK About You střídá extrémní zpomalení. Nové tracky střídají pomalé lahůdky z debutové desky, Keep the Streets Empty for Me nebo When I Grow Up v lehce tanečnější verzi nutí spíš k pohupování než k nezřízené párty. Neonové vizuály nepůsobí sice tak temně a magicky jako dřívější witch-mystická stylizace, ale aktuální motivy dokresluje výborně.

To the Moon and Back svádí k tanci, ale diskotékový track to není, kdo chce trsat, musí si počkat na The Knife. Během Concrete Walls předvádí statické vokální trio kouzlo vícehlasu a v závěru odpaluje drum’n'bassové rytmy. Přídavek v podobě skladby If I Had a Heart vrcholí za bouřlivého aplausu. Zrcadla nahrazují nehybnou diskokouli a děvčata drží kytary. Playback nebo realita? Fever Ray nabízí důležitější témata k zamyšlení.

Info

Fever Ray (se) + Tami T (se)
26. 2. 2018 Forum Karlín, Praha

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.