Články / Reporty

Zrcadlo, zrcadlo,  kolik je tady voyerů?

Zrcadlo, zrcadlo, kolik je tady voyerů?

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 21.08.2016

V Letenských sadech opět vyrostla cirkusová vesnice a třináctý ročník Letní Letné odstartoval. Po Frašce o Dušanově duši Divadla Spektákl bylo cirkusuchtivé publikum uvedeno do světa Limbo. Pobyt v očistci vám může zabrat nějaký ten pátek, takže máte dost času na mejdan. Mejdan mezi nebem a peklem.

Ve čtvrtek po osmé hodině večerní se otevřela brána unikátního šapitó a diváci se rozdělili na dvě skupiny – ty „privilegované“ v lóžích a ty ostatní sedící okolo menšího kruhového jeviště. Pod nadýchaným balónovým baldachýnem, mezi zrcadlovými sloupy a oblakem nachového kouře bylo možné sledovat hbité číšníky i kolemjdoucí účinkující hned z několika úhlů. Zrcadlová stěna, lemující celý kruhový prostor šapitó, už posloužila ke kvalitnímu šmírování nejednomu zvědavému gentlemanovi. Krátce po půl deváté se na pódiu zjevil ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek, který poděkoval kolegům i partnerům a prohlásil festival za zahájený. Poté uvedla do limbu všechny přítomné první dávka beatboxu, živelná kapela a bělostný hlasový experimentátor Elyas Khan v lesklých martenách a s decentním boa, který nahradil hudebního režiséra Sxipa Shirey, který dříve v Limbu účinkoval. V následujících 75 minutách měli diváci možnost vidět sled unikátních čísel, ve kterých špičkoví akrobati dokazují, zač je toho australský cirkus, který těží především z technické preciznosti a fyzických dovedností.

Hadí muž Aurelien Oudot, který se předvedl jako první, se projevil jako opravdový protinožec. Končetiny tohoto bezpáteřního akrobata se pohybovaly proti zákonům přírody. Akrobrat na rukou Danik Abishev si dokázal v okovech i bez poradit se světelným vězením. Vzduchu vládla akrobatka Evelyne Allard, která navíc figurovala i v kouzelnických tricích – žena v bílém, která umí mizet stejně dobře jako někoho mávnutím přičarovat. Konzultantem magických kousků byl anglický profesionální iluzionista Paul Kieve. Beatboxer a klaun Mikael Bres pak dokázal, že je mistrem čínské tyče.

Pokud byste očekávali od představení, které se odehrává v replice secesního dřevěného šapitó poetickou atmosféru, plnou příběhů, metaforických obrazů a pohyblivých vzpomínek, nedočkáte se. Australský režisér Scott Maidment coby odborník na opulentní show, která je nacpaná jak jícen krasavice Heather Holliday při polykání mečů, o nic takového neusiluje. Jak sám přiznává, před spletitým dějem, protkaným příběhy, dává přednost blízkému kontaktu mezi akrobaty a diváky a působivé atmosféře. Vše je podřízeno sledu cirkusových čísel, akrobatické velekousky se střídají s tanečními výstupy a komickými mikrosituacemi. Spojujícím tématem počínání všech nadmíru ohebných mužů i žen je očistec, ve kterém si ze samé nudy zkoušejí, co vše je možné a balancují tak se šibalským úsměvem na okraji fyzických možností. Jestli stojí na nohou, na rukou, na hořícím žebříku nebo na zatraceně pružné tyči, to už není podstatné. Překračování hranic ve fyzické rovině coby alegorie prověřování charakterů duší v předpeklí, dostatečně prošpikovaná dávkou sebevědomého flirtování s publikem.

Replika secesního zrcadlového šapitó (Spiegeltent či Mirrortent) byla na Letní Letnou dovezena z Belgie. Po dva dny ji pak stavěl tým pod vedením Gerryho Klessense, zástupce vyhlášeného rodinného klanu, který je s těmito zrcadly a vitrážemi vykládanými stany spjatý už od dvacátých let dvacátého století. Tyto stany byly na začátku dvacátého století stavěny jako pojízdné svatostánky pro velkolepé taneční show a dráždivé kabarety. Původní stany byly čistě dřevěné a nepojaly tolik diváků, kolik je v současné době potřeba, proto vznikla nová konstrukce se starým interiérem, která pojme zástupy diváků na velkých mezinárodních festivalech.

Chcete-li vidět našlapanou show, ve které se sami akrobati baví tím, čemu je možné podrobit zdánlivě omezené lidské tělo, je pro vás Limbo to pravé. Pokud toužíte po poetičtější podívané, zamiřte například na francouzský cirkus značky Cirque Le Roux s nádechem filmové atmosféry noir. Bohatý festivalový program toho nabízí víc než dost a Letní Letná nenechá vydechnout své příznivce až do 4. září.

Info

Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná
Limbo: Limbo
18.8.-4.9.2016, Letenské sady, Praha
www.letniletna.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.