Články / Recenze

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 03.04.2019

Improvizační hudba? Jak prosté. Párkrát si uděláte večírek s podobně naladěnými přáteli. Každý si přitáhne své nástroje nebo další zdroje zvuku. Zapne se tlačítko rec a každý začne hrát, jak to zrovna cítí. Pak vám to edituje a učísne další kámoš – to, aby nechybělo trochu nadhledu – a vy můžete vydat další desku. Fajn. A teď vážně. Jak se pozná skutečně dobrá a smysluplná improvizace od bezúčelných hrátek a póz? Jednoduše. Výsledkem snažení jsou hudební skladby.

Sdružení IQ+1, tedy lidé, které najdete třeba také v Gurun Gurun, Pražském improvizačním orchestru, Poisonous Frequencies, B4 a dalších, stojí na volnomyšlenkářských improvizačních základech od úplného počátku a od té doby (první album Tváří v tvář vyšlo v roce 2011 jako DIY, druhé s eponymním názvem vydal label Polí pět o dva roky později) také předvádí, jak pevné místo a smysl improvizace na hudební scéně má. Odvaha tvořit za pochodu, umění nechat se nést možnostmi daného prostoru a situace, umět naslouchat spoluhráčům a spolupracovat, poznat i okamžik, kdy jít do popředí.

IQ + 1 svým pojetím vlastně tvoří zvukový ambient v jeho nejčistší podobě. Všechny zvuky mohou být hudba a elektronika i klasické nástroje – viola, klarinet, trubka, perkuse, saxofon – tu často pracují především právě pro kouzlo daného zvukového okamžiku. Kolem nich pak zní field recordings, hraní na gramofony a další efekty.

Šest hudebně-zvukových krajin alba Conversaphone Plus plyne v poklidném a zadumaném tempu, zní tu kosmický post-jazz, konkrétní hudba, soudobá klasika, avantgarda. Tracky ale zároveň baví svou elastičností a volnomyšlenkářstvím. Táhlým zvukem najednou škubnou těkavé okamžiky, jako když myši proběhnou místností ve ztichlé noci. Někdy souzvuk nástrojů přináší měnivé dronovitě psychedelické kopule, jindy hbité krysí tlapky doprovází smutné dechové sólo osamělého ponocného, kterému vzali lampu.

Poslech Conversaphone Plus je tak jako procházka magickým světem zrcadel, které tu a tam mění realitu, není to ale show, kde se lidé míjejí ve veselém šklebu nad tím, jak bizarní tvary by jejich těla a tváře mohly mít. Tady jde o radosti jiného druhu, z objevování, bizarnosti laskavé a vřelé, z energie, kterou přináší zvuk společně sdílené radosti zkušených hudebníků a jejich čiré a bezbřehé magické improvizace.

Info

IQ + 1 – Conversaphone Plus (Mappa, 2019)
bandcamp projektu

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?