Články / Recenze

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 03.04.2019

Improvizační hudba? Jak prosté. Párkrát si uděláte večírek s podobně naladěnými přáteli. Každý si přitáhne své nástroje nebo další zdroje zvuku. Zapne se tlačítko rec a každý začne hrát, jak to zrovna cítí. Pak vám to edituje a učísne další kámoš – to, aby nechybělo trochu nadhledu – a vy můžete vydat další desku. Fajn. A teď vážně. Jak se pozná skutečně dobrá a smysluplná improvizace od bezúčelných hrátek a póz? Jednoduše. Výsledkem snažení jsou hudební skladby.

Sdružení IQ+1, tedy lidé, které najdete třeba také v Gurun Gurun, Pražském improvizačním orchestru, Poisonous Frequencies, B4 a dalších, stojí na volnomyšlenkářských improvizačních základech od úplného počátku a od té doby (první album Tváří v tvář vyšlo v roce 2011 jako DIY, druhé s eponymním názvem vydal label Polí pět o dva roky později) také předvádí, jak pevné místo a smysl improvizace na hudební scéně má. Odvaha tvořit za pochodu, umění nechat se nést možnostmi daného prostoru a situace, umět naslouchat spoluhráčům a spolupracovat, poznat i okamžik, kdy jít do popředí.

IQ + 1 svým pojetím vlastně tvoří zvukový ambient v jeho nejčistší podobě. Všechny zvuky mohou být hudba a elektronika i klasické nástroje – viola, klarinet, trubka, perkuse, saxofon – tu často pracují především právě pro kouzlo daného zvukového okamžiku. Kolem nich pak zní field recordings, hraní na gramofony a další efekty.

Šest hudebně-zvukových krajin alba Conversaphone Plus plyne v poklidném a zadumaném tempu, zní tu kosmický post-jazz, konkrétní hudba, soudobá klasika, avantgarda. Tracky ale zároveň baví svou elastičností a volnomyšlenkářstvím. Táhlým zvukem najednou škubnou těkavé okamžiky, jako když myši proběhnou místností ve ztichlé noci. Někdy souzvuk nástrojů přináší měnivé dronovitě psychedelické kopule, jindy hbité krysí tlapky doprovází smutné dechové sólo osamělého ponocného, kterému vzali lampu.

Poslech Conversaphone Plus je tak jako procházka magickým světem zrcadel, které tu a tam mění realitu, není to ale show, kde se lidé míjejí ve veselém šklebu nad tím, jak bizarní tvary by jejich těla a tváře mohly mít. Tady jde o radosti jiného druhu, z objevování, bizarnosti laskavé a vřelé, z energie, kterou přináší zvuk společně sdílené radosti zkušených hudebníků a jejich čiré a bezbřehé magické improvizace.

Info

IQ + 1 – Conversaphone Plus (Mappa, 2019)
bandcamp projektu

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.