... pokračující odklon od tvorby Ty Segalla, jehož kapela pro Cronina znamenala nejen zvukový návyk.

Z míry mě vyvedl vedle stojící chlápek, který se mocným hlasem dožadoval příchodu Dresden Dolls... CocoRosie v Arše.

My Jerusalem možná nepatří mezi papírově největší hvězdy letošních Colours of Ostrava... Přesto, bacha na ně.

„Zbouchnul mě v nonstopu na hajzlu, nepojedu nikam, budu doma kojit.“ Není nad písničku o lásce. Valašský špalíček.

Posledních pár hodin United Islands před námi a spolu s tím největší festivalové hvězdy Citizens! a Aloe Blacc.

Když je něco spojené s lidovou hudbou, hned má strach, že to bude unylé jako Čechomor po chloroformu...

Kolem osmé hodiny však Tipsport aréna, stánek hokejové Sparty, zela prázdnotou a do mysli se vkrádaly pochyby.

Opravdu jste si mysleli, že festivaly rovná se betonová runway v pustině s předraženými tretkami a davem opilých dětí?

Mezi šesti stagi putovaly mraky lidí, stihnout vše se nedalo ni náhodou, tak aspoň pár doporučení ke zpříjemnění dne.

Travička jak na Coachelle a výborně vybraná místa na podia, jež se netlučou, ani se neztrácejí. United Islands, pátek.

Společný koncert Nod Nod a Or v Boru, zatímco zpěvák vřískal: Sežer svý zuby! (Hraje to zatraceně hlasitě.)

Tento rok patřilo deset míst od NoD přes Café Nona po Malostranskou besedu českým kapelám. United Islands v plné parádě.

Zmiešané pocity nie sú raritkou ani dierou do sveta hladných duší a uší poslucháčskych. Donkey Punch the Night.

Fotografické práce Sergeje Vutuce dokazuje, že skateboarding může být mnohem víc než jen kola, kus železa, dřevo.

S Vilem to máme, jak se říká hezky česky, complicated. Ale všechny moje lásky mě zpočátku nezajímaly.

Žádná velká gesta, křiklavé barvy, lepkavé melodie, spíš posezení u šálku čaje, zahloubané intimno a nenápadná hravost.

Pop-soulová hvězda Aloe Blacc, ale taky dalších 194 hudebních projektů na 7 venkovních scénách a v 9 klubech. Wow.

Zatímco předchozí deska poletovala na hranici uchopitelnosti, Radio se prodírá hustší atmosférou, apokalypsou.

Ezoterické spojenie sestier Biancy a Sierry Casady zakaždým splodilo znepokojivo výnimočné albumy.

I domácí dropy totiž často stojí za to – a nejaktuálnějším dokladem budiž kompilace Drops vol. 2. Label BiggBoss.