Britský světoběžník Justin Lavash se před deseti lety usadil v Praze, kde skládá, spolupracuje s Lenkou Dusilovou, Radůzou a dalšími, a právě vydává novou desku.

Hádám, že všichni, co píšou do Full Moonu, mají největší strach z toho, že budou jeho Rejžkem nebo Spáčilovou. Páteční vystoupení Foxygen byla ta nejhorší show, co jsem kdy viděla.

Skupina strávila ve zkušebně skoro půl roku, kde dala dohromady na třicet skladeb, z nichž po úmorné selekci vybrala deset, a jde tedy o výběr toho...

Asi se shodneme, že už nežijeme v kmenové společnosti, jenže lidem už dneska nestačí ikony na textilu a sami se stávají symboly. A to může být matoucí. Hřbitovy, temnotka, lolitky…

A ačkoliv celkový objem energie vyměněné mezi kapelou a publikem během vystoupení byl impozantní, ještě bych další půlhodinu snesl.

Od euforické společenské sounáležitosti k čínské ekonomice dnešních dnů, jež je jednou z nejsilnějších na světě.

Organizátoři se snaží zvát do jihočeské metropole "neokoukané" umělce z Čech i ze zahraničí. Ostatně představte si Young Fathers na majálesu před pár lety...

Zrají jako víno, čím starší, tím silnější projev, nakažlivější a energičtější show, kterou předvedou v Čechách hned třikrát. Kde sehnaly fešné vokalistky? Objasní Greg Roberts.

Z image si moc nedělají a nešetří na sebe letmo vypouštěnými vulgarizmy. První nahrávky přirovnávají k dětinským skladbám Becka nebo Flaming Lips.

Plodná finská undergroundová scéna dala před časem vzniknout i Stolen Kidneys. Na slovíčko s Heikkim. Dobrej feeling.

Poslední týdny jsou nabité zajímavými releasy, ale půlka světa stejně sleduje Faith No More. Nic proti Pattonovi a jeho boys, ale zkusme se podívat trochu jinam.

Čím větší auto, tím větší péro, to platilo vždycky. Jak se k tomu staví dokumentaristi? Máte raději Svět motorů, nebo Chromy a plameny?

Někteří o něm mluvili jako o spratkovi z wimbledonských hospod a nonstopů, jiní v něm viděli básníka z ulice. Když v roce 2006 vydal první singl Sheila...

Skotská legenda vydržela na nohou celou show, její jen o málo mladší publikum, by to jistě zvládlo též. Nový zpěvák & staré pecky.

Přelom šesté a sedmé dekády, Lábusovy Mimikry jako vyšité, jenom posílené o kubánské disidenty. Ale Fumaça Preta nejsou otrocky kopírujícím revivalem.

„Promiňte, smí se tady kouřit?“ ptá se Jan Burian. Dvě třetiny Kyklos Galaktikos se mnou mluví o tom, jak se dívají na hudbu, na svět a na mezery v tom…

Konečně se v Čechách trojice z Indiany zastavila déle, než jen na hajzlíkovou pauzu na dálnici. Rohatá kytara, hořící valcha, úsměv bodrých mordýřů.

Asi se shodneme, že už nežijeme v kmenové společnosti, jenže lidem už dneska nestačí ikony na textilu a sami se stávají symboly. A to může být matoucí. Blogy, vousy, vintage.

Tohle je jedno z témat, které v hlavě zraje už dlouho. Nebo možná vždycky? Holky. O něčem se mluvit nesmí, jiné zase popsat neumím a to, co na papíře nakonec…

Ostatně velká rána pro přítomné muže (a ženy, které zajímají ženy) byl už jen její příchod na scénu v jakémsi gymnastickém trikotu s třásněmi, který toho od pasu dolů moc…