Upřímně si myslím, že nebýt Travis, nebyli by Coldplay, nebo by aspoň nebyli tam, kde dnes. Už jenom proto rozhovor.

Turban se po roce rozhodl zpříjemnit okurkovou sezónu – a připravil výživné beatové tzatziki v podobě nové letní mixtape.

Když se kapela hrabe z bahna jednoho ze svých nejhorších tvůrčích rozhodnutí, může jít jenom nahoru. Final masturbate.

Film v nekvalitní kopii, obrázky jak ze špatné xerografické kopírky. Ke kapele Ille si představuju „barvitější“ film.

Greta Garbo je nepřekonatelná, mohla by celých devadesát minut jen stát před kamerou a taky by to stačilo.

A proto je This Machine Kills Artist zábavná deska. Bez elektrických kytar, stěn aparátů a dřevorubeckého spodku.

Písek skřípá mezi zuby, hlava třeští jako v kocovině, žízeň tak strašná, že hrnek s močí chutná jako víno... Komiks.

Snímek představuje hrdiny filmu. Zrní přizvukují melancholicky, občas s hořkou příchutí, která povznese těžkopádný úvod filmu.

Jubilejní 40. ročník Letní filmové školy nabídl hudební vystoupení pro širokou veřejnost, přesto bylo z čeho vybírat…

Hloučky lidí zvolna korzují mezi kempem, cukrárnou a jídelnou na náměstí, pokud neprší, krmí kačeny v řece, pozorují čápy na komíně.

Když se Gregor Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že funky si velice dobře rozumí s drásavou kytarou.

O největší překvapení se postaral Gambetta, který u ohně vyšvihl Jožina z Bažin. Jak později přiznal, v dětství byl u nich doma častým hostem Jiří Plocek.

Piča z hoven, na pódiu 3x hipster, brněnská FAVU. Podbarvené sekvence filmu navozují atmosféru samy o sobě, střídá se žlutá a červená.

Eric Elbogen, mozek a duše skupiny Say Hi, zachází do nejpropíranějšího tématu hudebního světa - lásky.

Němý film představil Astu Nielsenovou. V roli, kterou představovala ve filmu Lulu, už nebyla ani tak divou jako děvkou. Nielsen vs. noise.

Nechat stranou očekávání, která se po devatenácté desce nenaplnila, by bylo jako zamlčovat novou kérku na čele.

Folkovkám se často přezdívá malé Colours, vzhledem k věku náměšťského festivalu je však jasné, že Colours jsou jen velké Folkovky.

„Něco se ve mně mění,“ zpívá Kittchen. Ve mně taky, po chvíli to dává smysl, najednou konkrétních hudební věty přiřazuji.

Po předchozím konci týdne, kdy totálně zaváleli na Colours of Ostrava ve stanu, který klimatickými podmínkami připomínal saunu...

Kdo přehlédl DVA v rohu podia, musel si myslet, že se ocitl na projekci filmu ve dvacátých letech. Filmová femme fatale promítnutá do života.