Články / Offtopic / / Movie/dox

Člověk člověku vlastníkem (Vlastníci)

Člověk člověku vlastníkem (Vlastníci)

Shaqualyck | Články / Offtopic / / Movie/dox | 21.06.2020

Ne že by se u nás točilo málo komedií. Jen se na ně nedá koukat. Vlastníci Jiřího Havelky představují výjimku z pravidla. S prstem v nose strčí do kapsy soudobé lifestylové „vztahovky“ s Hřebíčkovou a/nebo Langmajerem, v mnoha ohledech naplňují klišé o jednookém mezi slepými.

Už plakát se povedl. Panel se zvonky, na jmenovkách našlapaná herecká sestava. Jednoduché, účelné, k věci. Vlastně je zarážející, že s podobným námětem už dávno někdo nepřišel. Stát se (spolu)vlastníkem nemovitosti v hlavním městě je pro leckoho kýženým životním milníkem. Nicméně v realitě všedního života může být jeden výpis z katastru jak vstupenkou do světa milionářů, tak i žádankou o hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Vlastnictví zavazuje a sousedy si člověk nevybírá. Jiří Havelka ve svém celovečerním debutu tohle všechno velmi dobře chápe a okem poučeného pozorovatele zkoumá třecí plochy (s)prostého mezilidského soužití.

Dokud se jen míjíte na chodbách a trousíte zdvořilostní fráze, nemáte problém. Zato v momentě, kdy musíte s ostatními najít společnou řeč a dohodnout se na opravě střechy či zbudování výtahu, začíná absurdní drama, jež se zprvu tváří jako svižná konverzační komedie, nevyhnutelně však metamorfuje v tragédii o marnosti lidské existence. S přibývajícím časem se smutné představení láme v zákopovou válku, ve které není vítězů, jen poražených. Na povrch vyplouvají staré křivdy, konstruktivní dialog se stává utopií a jedinou jistotou zůstává neschopnost domluvit se i na elementárních věcech, třeba na tom, kdo bude sčítat hlasy na společné schůzi vlastníků bytových jednotek. Takže dřív než se rozhodne, kdo bude skrutátor a kdo ověřovatel, vyletí všechen elán oknem.

Vlastníci nezapřou, že jejich autor má k divadlu o něco blíž než k filmové kameře (mj. soubory VOSTO5, Studio Ypsilon), snímek ostatně vznikl podle Havelkovy divadelní hry. Logicky se soustřeďuje na břitké dialogy, využívá klaustrofobních kulis jedné vydýchané místnosti a umně nechává kulminovat dusný emoční napnelismus. V přímém přenosu se tak z nesourodého vzorku běžné populace stává panoptikum obskurních figurek. Spořádaní občané se pod tlakem mění v cholerické kreatury, úsměvy nahrazují bolestné grimasy, argumenty pro změnu urážky a vulgarismy. Precizně vypointované smeče si navíc vyměňuje prověřený herecký ansámbl, ze kterého trochu překvapivě nejvýrazněji vyčuhuje dvojice Ramba/Kotek v rolích manželů, jejichž odhodlání je sice obdivuhodné, leč zhola zbytečné. Ne nadarmo se říká, že nejhorší je srážka s blbcem. A v tomhle domě je jejich koncentrace až nebezpečně vysoká, čehož Havelka v řadě vypjatých scén bezezbytku využívá a svůj film pojímá jako sympatický manifest proti malichernostem, malosti lidské duše a debilitě obecně.

Škoda proto zkratkovitého závěru i několika slepých odboček, které rozmělňují tempo vyprávění a narušují konzistentnost celku. Kupříkladu není jasné, z jakého důvodu doprovází postava Kryštofa Hádka na toaletu těhotnou Japonku a následně se zdráhá dopřát jí nezbytné soukromí. Jde o projev voyerismu? Má to význam pro další události? Ovlivní to nějak chování postav? Nikdo neví, Havelka coby vypravěč zarytě mlčí. Stejně tak vsuvka s porodem na jednacím stole v žádném ohledu nefunguje, děj nikam neposouvá, a i když je natočená efektně, nedozvíme se z ní víc, než že Havelka-režisér zvládá krom statických „stolových“ scén à la Jan Hřebejk točit i dynamičtější pasáže. Charakter Ondřeje Malého zase upomene na poučku o opakovaném vtipu, jenž přestává být vtipem. Ve chvíli, kdy se počtvrté, popáté, pošesté… přihlásí o slovo se svou „firmičkou“, jde o scenáristickou křeč.

Pohříchu nečitelná zůstává i role Ladislava Trojana, která počínání postav celou dobu dozoruje zpovzdálí. Má jít o tichého pozorovatele? Svědka umírajícího času? Ve filmu Davida Lynche by se nad podobným manýrismem zřejmě nikdo nepozastavoval, ale v ryčné konverzačce o popudlivých sousedech to působí zvláštně, nedořečeně. Obdobných otazníků visí nad filmem hned několik. Snímek po většinu stopáže kalkuluje s faktem, že postavy jsou ve svých světonázorech dokonale rigidní, ve finále však na své pozice řada z nich až příliš ochotně rezignuje, čímž popře svoje dosavadní chování a z části tak devalvuje vyznění celého filmu. Akademii to ale nevadilo a Vlastníky ocenila hned třemi Českými lvy. To Jiřího Havelku pasovalo do role tvůrce, který dokáže oslovit početnou diváckou obec a současně získat uznání odborné veřejnosti. Otázkou zůstává, zda-li si k filmu od divadelních prken pouze odskočil, nebo se po úspěšné „vlastnické“ rozcvičce odhodlá věnovat filmařině naplno.

Info

Vlastníci
režie: Jiří Havelka, 2019
oficiální web filmu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barabáš kráľom dokumentu (Salto je kráľ)

Bibiána Hajdanyová 12.09.2020

Partia dobrých kamarátov a dobrodruhov v ňom objavuje nepreskúmané miesta planéty, ktoré bývajú extrémne nebezpečné.

Pohoda nekonečného ničnerobenia (Palm Springs)

Jonáš Sudakov 30.08.2020

Iba v posledných piatich rokoch vyšlo šestnásť filmov o ľuďoch zaseknutých v časovej slučke. Síce je to vďačná téma, ale len málokedy sa tieto filmy...

Nolanova časová smršť (Tenet)

Lukáš Masner 27.08.2020

Nově se totiž Nolanovi podařilo zakomponovat prvek časových paradoxů, kdy se v rámci jednoho záběru setkává hned několik proti sobě plynoucích časů, ale i pohybů.

Disharmonická mexická výprava (Frida Viva La Vida)

Bibiána Hajdanyová 23.08.2020

Je možné sledovať atmosférické pohľady na krajinu, zrnité spomienkové zábery zo života umelkyne či megalomanské prostredie Ameriky, ktoré pripomína, ako veľmi ju Kahlo neznášala.

Pre milovníkov cyklistiky (Raoul Taburin)

Bibiána Hajdanyová 02.08.2020

Raoul Taburin osciluje medzi komédiou a rodinným filmom, ktorý podrobne rozpracuváva strach z vlastnej slabosti.

Smelý začiatok (Než skončí léto)

Bibiána Hajdanyová 19.07.2020

Film rozpracuváva tínedžerskú lásku, hovorí o nezvratnom osude a rieši morálne zásady. Z festivalu v Benátkach si odniesol niekoľko cien a nemal by uniknúť ani širšej verejnosti.

Nesmierne vydýchnutie bolesti (Bludné kruhy)

Jonáš Sudakov 10.07.2020

V každom z období sú iné emocionálne vyčerpávajúce momenty, ktoré skúmajú smrť, násilie, náboženstvo a rasizmus voči pôvodnému obyvateľstvu.

Bedosova partnerská poradňa (Tenkrát podruhé)

Bibiána Hajdanyová 25.01.2020

Kde by sa človek chcel ocitnúť, ak by mal možnosť znovu prežiť nejaký moment? Išlo by o konkrétne miesto alebo o to, kto by v danej spomienke figuroval?

Kedy sa „naša vec“ stala vecou verejnou? (Prvý zradca)

Bibiána Hajdanyová 28.12.2019

Životopisná krimi-dráma Il traditore je plná mocných mužov, veľkých zrád a túžby po pomste.

Jobové kapitalismu? (Pardon, nezastihli jsme vás)

Jakub Kurnas 14.12.2019

Režisér Ken Loach je vytrvalým kritikem stávajících sociálních poměrů na Britských ostrovech...