Michal Smrčina | Články / Reporty | 27.10.2023
Sleaford Mods začínají na minutu přesně, je nálepka jakýchsi flákačů adekvátní? Hned úvodní track UK GRIM dokazuje, že ač je jeden v lacláčích a pantoflích a druhý, fousáč, histriónsky poskakuje, jsme na dobré adrese. Proč to funguje? Vysvětlím. Ono to také naživo maká zcela jinak, z dvourozměrných, kolovrátkových beatů se najednou stává strhující monstrum schopné ledasčeho.
Oba protagonisté jsou automat svět. Zatímco instrumentální mastermind Andrew Fearn nenuceně tančí a rozhazuje nohama, jak asi už každý očekává, Jason Williamson se noří do svého tu zpěvného, tu ostře deklamativního přednesu. Rap, punk, slam, post, nevím, dál. Narvaná Roxy sahá až po bar, tudíž je mým stanovištěm paradoxně bar. Má to výhody i nevýhody. Vystoupení vidím jakousi škvírou, na balkony nahoře se divák nevtlačí. Sleaford Mods nikdy nebyli mediocre kapela, ale za deset let od vydání Austerity Dogs si získali jméno napříč společností. Má osobní sociologická sonda zde poněkud tápe, co je toto za kohorty? Kolega Šíma mě skrze svou vztahovou zkušenost informuje, že expatů v Praze není zas tak málo, jak jsem si myslel. Řádově desítky tisíc. Tím bychom trefili tak polovinu osazenstva. Zbytek je záhadný melanž, sběr a sběř.
fotogalerii z koncertu zhlédněte tady
Mladí ladí, staří křepčí. U textově méně přístupných, ač zásadních tracků jako Force 10 from Navarone si říkám, kdo tyto odkazy ještě chytá. Sám se ve světlých chvilkách snažím jejich texty prokousat, moje angličtina je snad i solidní, ale konotace anglického, často suburbánního prostředí někdy nechytne ani lokál. Reference ke starému válečnému filmu a na tom postavený track? Je to super, jen to chce trochu snahy a jít vstříc porozumění. Sleaford Mods totiž nejsou jen tzv. nasraná kapela, co by prvoplánově nenáviděla systém, společnost, do které byla vržena. Jasně, je tu jistá míra příjemného, dědkovského lamentování, ale je tu taky živelnost koncertu, osobní každodennost, což vidím před sebou. Na druhou stranu doufám, že jim v tomto kontextu rozumí i ostatní posluchači, co nevyrostli v jejich ulicích. Samotná kapela na svém Instagramu nedávno zveřejnila i jakési vysvětlivky, iluminace k některým trackům, což je v rámci jejich aktuální tour více než vhodné.
Jak se dalo čekat, setlistu dominuje aktuální album UK GRIM a nové EP a z něj samozřejmě Big Pharma. Mánie trvá přes hodinu, nenacházím klidné místo. Není to škoda? Sleaford Mods totiž mají i introspektivní polohy. Jejich „politično“ přesto není cítit nucenou angažovaností, je žité. Nakonec si při pohledu na oba vystupující, vyřvávající hymnu Jobseeker, vzpomenu na Williamsonův instagramový profil zvaný Baking Daddy a přemýšlím, zda by nebylo vhodné, aby se v závěru podělil o recepty na dortíky, kterými nahradil ležáky. Bylo to intenzivní, ale máme „crisis stamina“, slovy vystupujících.
Sleaford Mods (uk)
25. 10. 2023 Roxy, Praha
foto © Jakub Václavek
Michal Pařízek 29.11.2023
Vizuální charakteristika jubilejního patnáctého ročníku byla ve znamení jakéhosi obřího flipperu, což se záhy ukázalo jako nadmíru příhodné.
Eva Karpilovská 28.11.2023
V půlce koncertu skupina opustila podium, aby se vrátila k upravenému, akustickému setupu, kterým se opravdu přenesli do dob před rock’n’rollem. Long Before the Rock’n’roll.
Tomáš Jančík 26.11.2023
Absolutní zapálení a smysl pro detail je vidět i ve chvíli, kdy raperovi na moment vypadne text – žádná nejistota, ve vteřině nastupuje freestyle.
Dominik Polívka 26.11.2023
Holubice, Macintosh a řecké sloupy. Procházím estetiku videí kanadského producenta Patrika Driscolla. Vše v dřevní kvalitě 3D modelů z počátku milénia.
Kryštof Kočtář 24.11.2023
Laťku norští hudebníci nasadili dost vysoko hned ze startu, avšak euforická cesta do cíle se nesla v jejím neustálém navyšování a překračování.
Michal Smrčina 23.11.2023
Kdo by se nebál do Divadla Hybernie? Toto místo si příliš nespojuji s kapelami typu Laibach...
Lukáš Grygar 22.11.2023
Když došlo na O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku.
Jiří V. Matýsek 21.11.2023
Post-festivalová deprese bude po letošním Blues Alive tak nějak silnější. Všechno si prostě sedlo.
Ondřej Pěkný 18.11.2023
A pak se na scéně objevuje kladivo. S topůrkem barvy magenta, jiným, než dvě výše zmiňovaná. Jsou tedy tři? Jedno se transformovalo?
Filip Peloušek 15.11.2023
Když se o pár měsíců později blížím šlehaný štiplavým podzimním větrem přes Hlávkův most k Fuchsu, mám tušení, že tentokrát dostanu trochu jiný druh zážitku.