Valentýna Žišková | Články / Recenze | 23.01.2021
Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad. Hrabal donedávna působil především na scéně slam poetry (mistr ČR 2018), v poslední době se přesunul k hudbě (skupina Bartleby) a psané poezii, debutoval sbírkou Nezkoušej se usmát (2019).
Oproti jeho prvotině se v Raccích vytrácí esenciální zkratkovitost a minimalismus, není ale zřejmé, ve prospěch čeho se tak děje. Hrabalovi zůstávají na obecné rovině stejná témata – stále tu běží o mezilidské vztahy, reflexi vnitřních pochodů, světových událostí. Je to především forma, která je odlišná, zároveň ale bylo dokonale ovládnuté vyjadřování v první sbírce tím, díky čemu byla ojedinělá a úderná.
Posun je nejznatelnější při četbě první, stejnojmenné básně Racci, básně současně nejdelší. Sestává z minipříběhů propojených říkankovitou obměnou refrénu s leitmotivem „bytí v pořádku“, přičemž z obsahu básně je zjevné, že nic v pořádku není – svět, vztahy, ani sami jedinci (ptačí i lidští). Působivou melancholickou až apatickou atmosféru narušují nadbytečná vyjádření „racci/ se stali nelétavými ptáky/ uvěřili že –– stát/ je pevnější/ než být svobodný/ tak křídla ochabla a utichla“ a hlavně didaktický tón celé básně „racci/ žerou odpad/ jsou to češi/ ptactva […] dcera zírá/ jak to/ že to proboha nevidíte/ polije se benzínem/ -/ -/ kráva/ pomyslí si všichni/ zapálila nám hnízdo“.
Kratší, fragmentárnější básně jsou konkrétnější, mizí obecné glosy, ve středu zájmu stojí dílčí části reality, v rámci kterých se ale buduje celistvé a přesné sdělení s jednotnou, pohlcující atmosférou. „Jemně potřepávala/ jeho realitou/ a r p e g g i o/ v lámaném beatu/ neudýchat bolest kolen/ manicky měnit směr běhu/ na penroseově trojúhelníku.“
Lyrický subjekt se potácí mezi vysněným světem harmonie (spojeným s přírodou) a světem, ve kterém žije, jako hlavní kulisu používá technologie a sdělovací prostředky (emoji, hastagy). Do fenoménů a událostí aktuální doby Hrabal často zdařile promítá neutěšený stav jedince a jeho vnitřního světa (Buď koučem, #fuckcovid19).
O promyšlené ucelenosti sbírky svědčí jednak její struktura, když začíná a končí několikastránkovými básněmi, zatímco zbytek tvoří krátké kousky, jednak velmi prostá grafická stránka. Ta je postavena na jediné barvě, modré, která koresponduje s ústředním přímořským motivem sbírky, a zároveň evokuje pocity smutku, melancholie, kterých jsou Racci plní.
„Dej pozor chlapečku/ať se neztratíš/ v džungli“ začíná jedna z básní. Nezbývá než popřát Hrabalovi to samé. Byla by ho škoda.
Ondřej Hrabal – Racci (JT's nakladatelství, 2020)
web nakladatelství
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.