Články / Recenze

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková | Články / Recenze | 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad. Hrabal donedávna působil především na scéně slam poetry (mistr ČR 2018), v poslední době se přesunul k hudbě (skupina Bartleby) a psané poezii, debutoval sbírkou Nezkoušej se usmát (2019).

Oproti jeho prvotině se v Raccích vytrácí esenciální zkratkovitost a minimalismus, není ale zřejmé, ve prospěch čeho se tak děje. Hrabalovi zůstávají na obecné rovině stejná témata – stále tu běží o mezilidské vztahy, reflexi vnitřních pochodů, světových událostí. Je to především forma, která je odlišná, zároveň ale bylo dokonale ovládnuté vyjadřování v první sbírce tím, díky čemu byla ojedinělá a úderná.

Posun je nejznatelnější při četbě první, stejnojmenné básně Racci, básně současně nejdelší. Sestává z minipříběhů propojených říkankovitou obměnou refrénu s leitmotivem „bytí v pořádku“, přičemž z obsahu básně je zjevné, že nic v pořádku není – svět, vztahy, ani sami jedinci (ptačí i lidští). Působivou melancholickou až apatickou atmosféru narušují nadbytečná vyjádření „racci/ se stali nelétavými ptáky/ uvěřili že –– stát/ je pevnější/ než být svobodný/ tak křídla ochabla a utichla“ a hlavně didaktický tón celé básně „racci/ žerou odpad/ jsou to češi/ ptactva […] dcera zírá/ jak to/ že to proboha nevidíte/ polije se benzínem/ -/ -/ kráva/ pomyslí si všichni/ zapálila nám hnízdo“.

Kratší, fragmentárnější básně jsou konkrétnější, mizí obecné glosy, ve středu zájmu stojí dílčí části reality, v rámci kterých se ale buduje celistvé a přesné sdělení s jednotnou, pohlcující atmosférou. „Jemně potřepávala/ jeho realitou/ a r p e g g i o/ v lámaném beatu/ neudýchat bolest kolen/ manicky měnit směr běhu/ na penroseově trojúhelníku.“

Lyrický subjekt se potácí mezi vysněným světem harmonie (spojeným s přírodou) a světem, ve kterém žije, jako hlavní kulisu používá technologie a sdělovací prostředky (emoji, hastagy). Do fenoménů a událostí aktuální doby Hrabal často zdařile promítá neutěšený stav jedince a jeho vnitřního světa (Buď koučem, #fuckcovid19).

O promyšlené ucelenosti sbírky svědčí jednak její struktura, když začíná a končí několikastránkovými básněmi, zatímco zbytek tvoří krátké kousky, jednak velmi prostá grafická stránka. Ta je postavena na jediné barvě, modré, která koresponduje s ústředním přímořským motivem sbírky, a zároveň evokuje pocity smutku, melancholie, kterých jsou Racci plní.

„Dej pozor chlapečku/ať se neztratíš/ v džungli“ začíná jedna z básní. Nezbývá než popřát Hrabalovi to samé. Byla by ho škoda.

Info

Ondřej Hrabal – Racci (JT's nakladatelství, 2020)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace