Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 4. místo

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 4. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 02.01.2022

Po včerejším pátém místě tu máme čtvrté ve výroční anketě magazínu Full Moon. Brno vs. Brighton! Nemá smysl hledat mezi těmahle formacemi za každou cenu nějaké spojnice, stačí říct, že naživo jsou to jedny z nejlepších kapel, které můžeme dneska vidět. Teda dneska ne, ale zítra už třeba jo. Nebo pozítří. Amébická agrese, rulez!

Domácí

4. sinks – s/t (Korobushka) 40 bodů
Cosi zvláštně nespecifikovatelného bylo na téhle brněnské kapele od samého začátku. A dneska je fascinující sledovat, kam se za ty tři roky posunula, kolik poloh stihla a jak suverénně je umí prezentovat. Kytarista a zpěvák Antonín Míka se s bubeníkem Peterem Štímelem potkali už v Guilty Echoes, baskytaristku Vendulu Pukyšovou známe třeba z někdejších The Finally nebo nedávné sestavy Bare Escape. Z původně bočního projektu vyrostla skupina čerpající z postpunku a ještě více z noise rocku, ale jejich produkce je příliš amébická na terminologické ohrádky. Míkův zdánlivě ležérní projev se mění ve vzteklé ataky, Sinks jsou v jednu chvíli chladně baladičtí, v tu další jimi zmítá agrese, ale neustále je v jejich písních přítomná přitažlivá neuróza. Hudba uklidňující i hluboce zneklidňující zároveň. O Sinks se tvrdí, že jsou v současnosti nejlepší tuzemskou živou kapelou. Tvrdíme to taky.

„Je skoro zázrak, že se řízný, neučesaný sound Sinks, známý z koncertů, podařilo přenést na nahrávku (lví podíl na tom má rakouský producent Nichi Mlebom). Rocková špína se tady potkává se znepokojujícím existenciálním pocitem zmaru. Trio sinks nezapře vlivy postpunkových a noiserockových hrdinů minulosti, ale nepřišli je napodobovat. Vedou vlastní válku s nudou, frustrací a nejistotami, v níž jsou jejich zbraněmi vztek a hlučné kytary.“ (Karel Veselý, Česká televize)

51 hlasujících vybíralo z 99 alb.




Zahraniční

4. Squid – Bright Green Field (Warp) 25 bodů
„Možná to nebylo úplně vědomé, ale nakonec jsme udělali zatraceně divnou desku,“ zhodnotil debut původně brightonské kapely Squid její frontman Ollie Judge. Squid si s debutem dali načas a bylo to ku prospěchu věci, na albu se nakonec neobjevil žádný z jejich předchozích singlů. Ty dnes působí jako sice důležitá a nezpochybnitelná, ovšem pouze praktická cvičení k něčemu většímu. Bright Green Field zachovává všechny přednosti kapely: energii, dynamiku i svěžest, ale působí ohromně dospěle a dotaženě. Squid se nebojí chytlavých hitů ani rozsáhlých gradovaných útvarů, svou téměř hodinu dlouhou prvotinou také zavřeli pusu všem, kdo si mysleli, že na labelu Warp kytarová kapela nemá co dělat. Singlová Narrator s hostující Marthou Skye Murphy navíc patří k jedněm z nejsugestivnějších tracků roku.

„Od jejich nejranějších nahrávek bylo jasné, že Squid budou schopni svůj potenciál skutečně naplnit pouze tehdy, když jim bude poskytnuta plocha dlouhohrajícího alba, na které budou moci vyprávět příběh plynoucí tempem a směrem, které si sami určí. Na Bright Green Field, ve vší jeho podivné, zběsilé a fantastické nádheře, nakonec došli ještě dál.“ (Will Richards, NME)

56 hlasujících vybíralo ze 178 alb.

Info

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace