Články / Recenze

Devendra Banhart nechce být magnetem pro davy (Mala)

Devendra Banhart nechce být magnetem pro davy (Mala)

Akana | Články / Recenze | 20.06.2013

Album Mala nechce být magnetem pro davy. Žádná velká gesta, křiklavé barvy, lepkavé melodie, spíš posezení u šálku čaje, zahloubané intimno a nenápadná hravost. Písničky s výraznějšími melodiemi (Never Seen Such Good Things, Won’t You Come Over, Cristobal Risquez, Hatchet Wound) jsou obklopeny kratšími tracky, které mají spíš charakter náčrtků a glos. Banhartův zpěv je tichý, křehký a typické vibrato používá jen zřídka.

V instrumentaci se deska neomezuje jen na akustiku, ale klávesové a elektronické doplňky jsou podobně decentní a s rozmyslem dávkované, i když právě ony jsou lákadlem pro hledače malebných detailů. Dvoudílná skladba Your Fine Petting Duck, v níž Banhartovi vokálně vypomáhá jeho přítelkyně Ana Kras, po houpavě kytarové první části sklouzne do osmdesátkového disko soundu s německým zpěvem obou protagonistů. I další syntetické vstupy jsou půvabně archaické, v písni Cristobal Risquez dokonce klávesové rejstříky připomenou raná alba Depeche Mode. Banhart nezapomíná ani na své latinské kořeny, ať už v rytmických náznacích, nebo přímo v sambě Mi Negrita.

Album je stylově neposedné, pestré až střípkovité, ale udržuje si jednotnou náladu plnou melancholie, snivosti i intelektuálního rozjímání. Nepřevrátí vám život naruby, je možná až trochu marnotratně neokázalé a introvertní a protéká mezi prsty snad až příliš snadno. Laskání se s obratnou aranžérskou drobnokresbou a nevtíravými melodiemi dokáže navodit pocity příjemné relaxace i badatelského zaujetí, ale bublinky nezapomenutelnosti z tohoto nápoje přece jen docela rychle vyprchávají. Je ovšem potěšitelné, že se Devendra Banhart stále vyvíjí a můžeme se od něj dočkat ještě hodně zajímavých věcí.

Info

Devendra Banhart – Mala (Nonesuch, 2013)
www.devendrabanhart.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.