Jakub Šíma | Články / Recenze | 02.11.2019
Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti. Úspěch na mezinárodní scéně však v minulém režimu znamenal také zájem politické garnitury, která s těžko uchopitelným divadelně-filmovým tělesem měla své vlastní plány. Podobnými ambivalencemi je existence Laterny magiky hustě protkána. Kniha Diktátor času s nimi aktivně pracuje a s jejich pomocí předvádí Laternu magiku jako komplexní a často nejednoznačný fenomén.
V samém středu originální divadelní koncepce je problematika společného fungování živého hereckého výkonu a neživého filmového záznamu diktujícího přesné načasování celého představení. Kniha cíleně pracuje s celou řadou podobných paradoxů, z dalších lze zmínit originalitu plynoucí z multimediálního pojetí, kterou však ne vždy dokázal soubor přetavit ve víc než jen precizně synchronizovanou revue. Nebo také zájezdovou činnost, jež proslavila Laternu magiku ve světě, ale zároveň z ní dělal kolovrátek hrající několik představení denně. Kniha netematizuje historii uměleckého útvaru na základě jednotlivých představení, ale na základě rozčlenění do řady tematických a myšlenkových celků jako jsou třeba multimediální specifika Laterny magiky nebo její původní výstavní role. Text je uchopen akademicky s častými citacemi jiných autorů a poskytuje fundovanou a detailní analýzu jednotlivých témat. Především v historické části je však odborný přístup pro běžného čtenáře až příliš detailní a tím odtažitý.
Na druhou stranu je nutné vyzdvihnout originální grafické zpracování a velké množství obrazového materiálu, který kromě samotných představení přibližuje i dění za oponou včetně řady scénografických nákresů, filmových scénářů a podobně. Právě obsáhlost s jakou téma uchopuje, dělá z knihy výchozí bod pro všechny zájemce o historii Laterny magiky.
Lucie Česálková, Kateřina Svatoňová – Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky (NFA, 2019)
web archivu
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.