Články / Offtopic / / Movie/dox

Divný, alebo výnimočný? (Nitram)

Divný, alebo výnimočný? (Nitram)

Jakub Blaho | Články / Offtopic / / Movie/dox | 02.11.2021

Filmári spracúvajúci tému duševných porúch to mali vždy ťažké. Presvedčivé vyobrazenie osobnosti trpiacej mentálnym postihnutím chce veľkú dávku empatie a citu. Tvorcovia nezriedka dospejú k infantilizácii, stigmatizácii, alebo z duševných porúch vytvárajú senzáciu. Vidieť najnovší film Justina Kurzela znamená uistenie, že takto zložitú tému sa dá s trochou citu spracovať úctivo a vierohodne.

Kurzel sa vydal na riskantnú cestu, keď sa v Nitram rozhodol s pochopením preskúmať osobnosť a život Martina Bryanta, ktorý je zodpovedný za masaker v Port Arthur. V roku 1996 Bryant v Tasmánii zabil 25 ľudí. Film však nezaujímajú ani tak udalosti toho dňa, ale to, čo ho k takému skutku viedlo. A to je dobre.

Martin Bryant bol odmalička postavený mimo spoločnosť, šikanovaný a dokonca ho vlastná matka nazývala „pomalým“. V dospelosti nemá žiadnych kamarátov a mama ho neustále kritizuje a nechápe. Lásky sa mu tak dostáva iba od otca, ktorý však jeho výchovu nezvláda. A potom je tu Helen. Postaršia herečka na dôchodku, s ktorou si Bryant vytvorí jedinečné puto. Ona je jediná, ktorá ho nevidí ako „divného,“ ale „výnimočného“. Protagonistu tak máme príležitosť vidieť možno po prvýkrát skutočne šťastného a ukazuje sa, že je plný lásky a citu. Nie je spojlerom, že ich vzťah dopadne tragicky, kvôli Bryantovej neschopnosti predvídať dôsledky svojich činov.

Tragédia spustí kolotoč devastujúcich udalostí. Chýbajúce pochopenie a podpora, pomerne ľahký prístup k strelným zbraniam a strata tých najbližších nakoniec dospeje k tomu, čo sa do novín zapísalo ako Masaker v Port Arthur. Kurzel nechcel týmto filmom ospravedlňovať Martinovo správanie, ani zaňho hľadať vinníka. Nitram sa snaží na komplikovanú osobnosť protagonistu nahliadať s pochopením a s patričným odstupom. Na veľa otázok ponúka odpovede a na tie, na ktoré odpovede nemá, necháva otvorené. Prečo hlavnú postavu fascinuje násilie? Skutočne si užíval bolesť vlastnej matky?

Nitram je učebnicovým príkladom toho, ako sa s duševnými ťažkosťami filmársky vysporiadať. Film neprahne po našej sympatii (či antipatii) k hlavnej postave, nesnaží sa na jeho správanie ponúkať vysvetlenie. Ponúka však pochopenie. Niečo, čomu sa Bryantovi dostalo len zriedka. A v neposlednom rade pripomína to, že za titulkami v novinách sa skrývajú ľudské príbehy. Nech sú o komkoľvek.

Info

Nitram
réžia Justin Kurzel, 2021 web Be2Can

foto © se svolením Be2Can

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pestrobarevná nálož lidského úpadku (The Island)

Tereza Bonaventurová 14.12.2022

Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.

Rap a drogy stranou (Banger.)

Julie Pátá 01.12.2022

Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.

Ako spolu prežiť karanténu a všetko ostatné (Sami doma)

Jakub Blaho 14.11.2022

Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.

Prizmatem ňader, staré dobré časy (Černé brýle)

Jaroslav Kejzlar 01.10.2022

Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.

Není lehké býti rodičem (C’mon C’mon)

Andrea Kubová 29.09.2022

Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda 16.03.2022

Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace