Články / Reporty

Dobra robota! (Riverside)

Dobra robota! (Riverside)

Davo Krstič | Články / Reporty | 07.03.2019

Running Wild, Kreator, Cradle of Filth, Queensrÿche, Arch Enemy… to není výčet účastníků dalšího tuzemského metalového festivalu. Tahle sestava se sešla na tričkách návštěvníků pražského koncertu polských prog rockerů Riverside. Publikum bylo sympaticky rozpřáhlé nejen žánrově, ale i věkově, takže vedle mladíků s pivem a opravdu krásných holek dorazili i pokročilí, zvědaví na „Pink Floyd z Varšavy“. A ke zvědavosti rozhodně byl důvod, neboť šlo o první tuzemský koncert v novodobé historii Riverside – kapela se po předčasné smrti kytaristy Piotra Grudzinského rozhodla pokračovat dál coby trio – a současně o zahajovací koncert evropského turné Wasteland tour.

Ještě deset minut před oznámeným startem setu holandských Lesoir byly dveře do sálu zavřené a za nimi probíhala zvukovka. Zpěvačka Maartje Meessen se posléze za zdržení omlouvala, prý nastaly nějaké technické problémy, které bylo potřeba dořešit. Zjevně neúspěšně, protože zvuk byl špatný a v hlukové kouli se téměř zcela ztrácel doprovodný zpěv Eleen Bartholomeusové. Co na tom, že Lesoir zpestřují svůj mix prog rocku a symfonického metalu užitím příčné flétny, když kvůli mizernému zvuku nemá šanci vyniknout? Alespoň že publikum kapelu neodzívalo.

Děsil jsem se, jak budou znít hlavní hvězdy, a během úvodních vteřiny skladby Acid Rain si mohutně oddechl. Zvuk byl o dvě třídy výš, krásně čitelný, což je pro instrumentální ekvilibristy Riverside prostě nutnost. Teprve jsme začínali, ale zaplněný sál Paláce Akropolis už stihl jeden singalong a k dalšímu jej lídr kapely Mariusz Duda vyzval v refrénu Vale of Tears. Zakrátko došlo i na Lament, subjektivně nejlepší píseň z nového alba, v níž se ideálně mísí křehká melancholie s rock/metalovou agresí. Duda má neskutečný cit pro silné melodie. Ano, Riverside exhibují, ale v základu je to vždy jednoduchá, v tom nejlepším slova smyslu chytlavá píseň. Jako třeba ve vyloženě floydovské Guardian Angel, kterou zpěvák a (bas)kytarista představil jako píseň o tom, jak jsou nyní lidé v Polsku, potažmo v celé Evropě čím dál víc odděleni jeden od druhého. Nebo hned následující Lost (Why Should I Be Frightened By a Hat?), což je regulérní pop-rock s nakažlivým refrénem.

fotogalerie z koncertu zde

Během promluv k publiku přecházel Duda plynule z angličtiny do polštiny. Na úvod se zeptal „dobrze se darzi?“, pěveckou výpomoc fanoušků pochválil slovy „bardzo ładne“ a v závěru hýřil superlativy. „Fantastyczne,“ zhodnotil před tradičním přídavkem 02 Panic Room. Nové album Wasteland stihli Riverside přehrát celé, včetně poněkud úmorné instrumentálky The Struggle for Survival, že jsou v kapele skvělí muzikanti, vím i bez podobných vycpávek. Hned potom sáhli Riverside hluboko do archivu a vytáhli Loose Heart z debutu Out of Myself, v jejímž závěru si Duda solidně zachroptěl. Přestože by k tomu jejich tvorba sváděla, obešli se Riverside celý večer na pódiu bez atmosférických projekcí (na bílém plátně v pozadí se skvělo jen velké R) a vystačili si s decentními světelnými efekty. Jak Duda přiznal, vrátili se Poláci do České republiky po hodně dlouhé době. Nadšené vytleskávání a skandování „Riverside“ je, doufám, utvrdilo v tom, že jejich rozhodnutí pokračovat bylo správné. Start turné – znakomity.

Info

Riverside (pl) + Lesoir (uk)
6. 3. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Honza Nedoma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.