Veronika Mrázková | Články / Reporty | 20.10.2019
Umíte si představit situaci, kdy se majitel podniku postaví do dveří svého, mezi lidmi oblíbeného klubu, aby při vybírání vstupného všem osobně vysvětloval, že je potřeba být během koncertu opravdu potichu? V ostravském klubu Dock vypadal přesně takhle boj s ignorancí minulý týden. Dock je v mnoha ohledech přístavištěm pozitivní deviace - koncepční parties pro dospělé, hudební objevy ze všech koutů světa, groove jamy, snídaně, které sbližují, rezidence techno platformy... Kluboví návštěvníci ale často staví program na druhé místo, jsou tu stovky těch, kteří pokud si chtějí dát pivo, nechtějí u toho ani hekaly, ani drncálky. Umělec má jen tolik prostoru, kolik mu vyčlení bezohledné, anebo ohleduplné publikum. Jistě, všichni máme zkušenost s arogancí. Občas se najde i nezvykle silná vůle netolerovat ji a jít naproti pozoruhodným zážitkům stůj co stůj, i za cenu nesouhlasu štamgastů.
Co všechno Dock hájí a představuje? Nezapomenutelnými byly koncerty Enest, Erith, Ochepovsky, Go March nebo Bulp. Ještě si živě pamatuju, jak v Ostravě nebylo na co zajít celé týdny (pomíjím-li jazz a související styly), teď lze za muzikou vyrážet vícekrát do týdne. V Docku navíc přibyla sklepní scéna pro skutečně undergroundové požitky malých hloučků (nese trefný název Otvor Stage), zvětšilo se hlavní pódium, přijedou Bert & Friends, Never Sol, Bára Zmeková, interpreti z Polska, USA. Jak dokážou provozní primárně nehudebního klubu tolik produkce utáhnout, když na koncert chodí stěží menší desítky nadšenců, těžko povědět. Každopádně v úvodu zmíněné rozhodné gesto majitelů zajistilo první opravdu ničím nerušené vystoupení. Přijel projekt Bardo.
Tvorba na pomezí poezie a folklóru a zvláště pak jímavý projev mazlivé Sisy Fehér v triu. Nemusela prosit o pozornost, všechno znělo, bylo slyšet, mohlo promlouvat. A pokorný poslech Bardo potřebují, protože jsou pokory plní. Stejně jako líbezných trylků a povážlivých výšek, ve kterých vám ještě není nedobře. Sisa tvoří a zpívá hudbu připomínající třeba Dorotu Barovou, Beatu Hlavenkovou nebo Katarzii (speciálně v songu Ona). Také houpe, lehounce a bezchybně vyslovuje a vládne jazykem, sdílí silné zkušenosti, věří na zvukomalbu. Písně jako Ráno nebo Jelene uchlácholí i velké vzteky, Zore nebo Jarabinu stačí slyšet jednou, abyste si melodii dokázali vybavit i týden na to.
Večer s Bardo v Docku zůstane milníkem, skvělým otevřením nové sezóny, která se může přiblížit metropolitním standardům.
Bardo
10. 10. 2019 Dock, Ostrava
foto © Jan Lapčík
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.