Články / Rozhovory

Douška vydavatelská: Polí5

Douška vydavatelská: Polí5

redakce | Články / Rozhovory | 19.04.2019

Polí5 je lety prověřené vydavatelství a internetová prodejna, v současně době provozovatel Rekomanda, klasického obchodu v Praze. „Polí5 vydává pouze výběrovou hudbu, kromě kvality dominují solitéři,“ uvádí Facebook v kolonce Obecné informace. Jak je tomu konkrétně rozvádí věčně usměvavý a příjemný znalec všemožné hudby i knih Josef Jindrák.

CO NOVÉHO
Čerstvě je venku Stinka. Třetí album. Písničkářka se skvělým kontraaltem, obklopená kapelou, tentokrát bez akordeonu typického pro první období, ale zato s lecjakou elektronikou. Opět kongeniálně míchal Ondřej Ježek, ale část desky se nahrávala u Steva Albiniho (pro tu desku je mnohem důležitější Ondřej, ale i tak je to pro nás zářez, splněný sen).

Skoro utajeně (neposílali se žádný tiskovky apod.) jsem jako první titul roku 2019 vydal Kolena, jen download. Je to šílený, je to skvělý, hraju tam já, Martin Tvrdý a Hmyzák z Žen, taková multigenerační trojka, jistě to nikdo nedoposlouchá do konce. Ale překvapivě nám už pár lidí poslalo přes Bandcamp nějaký peníze. Sice to takhle shazuju, ale baví nás to náramně. Taky mám pocit, že všechny desky vydaný koncem roku zapadly - pro leckoho budou novinkama i dnes, kdy si jich poprvé všimne, třeba najazzlé Molotow Moloch Quartet.

CO CHYSTÁME
V tuhle chvíli se dodělávají tři alba, vyjdou postupně, jak na ně přijde řada, snad před prázdninama nebo těsně po nich. Zvláštní na nich je to, že u všech jsem zaangažován i více než jako vydavatel. První z nich nejspíš bude kapela Čočka z Křepic. V jistých kruzích už roky respektopvaná, ale pro běžnou populaci prakticky neznámá. Je to jediná kapela, kterou si u mě před deseti lety koupil legendární japonský kytarista Keiji Haino, a když do Prahy přijel po deseti letech podruhé, tak první, na co se zeptal, bylo, jestli nemají nové album. To byla ta jiskra, kdy jsem si řekl, že novou desku jim musím produkovat, vymyslet koncept, jak to udělat co nejlépe. Je to takový rurální underground, autentická lidová hudba, jak byste ji nejspíš nečekali.

Se Skrytým půvabem byrokracie jsme zjistili, že hrajeme už dvacet let, ale to už byl nový materiál natočen (výročí je čistá náhoda, ostatně jak to s výročíma vždycky bývá). Jen se čeká na mix, který se protahuje, ale na říjen je už naplánován křest, takže to jistě stihneme. My tomu říkáme psychedelické techno, příklon k elektronice, jiná textová poetika, maximální podíl improvizace, ale pořád písně. Už to má název: O násilí. Asi tím pár starých fanoušků rozrušíme, běžnému posluchačstvu to bude samozřejmě jedno.

Michal Kořán před roky vymyslel projekt M/Á/J (hraje tam on, já a Agnes Kutas), ambientní písně, většinou bez textu. Myslím, že na desce zahostuje i Petr Nikl. Křest je naplánován s Emilem Viklickým na červen, ale ještě jsme to nenahráli, byť je jasné, že to bude rychle a že je na to ještě dost času. Promyšlené je to přece už rok. Nové album dokončují B4 (chtěl bych to pokřtít společně s SPB). Je o dost jiný, než co dělali kdykoliv předtím. Jistěže ten jejich úchop to vždy přetaví do jejich poetiky, ale přeci jen, jde o popové písně s dominancí elektroniky, takový až skeptický texty, všechny tentokrát v češtině. Když mi to popisovali, byl jsem zděšen, když jsem to slyšel, tak nadšen. Rehabilitovali pro mě žánr, kterému jsem se celý život úmyslně vyhýbal.

Letos konečně vyjde posmrtné album brněnských Výkřiků břich (na jejich troskách pak vznikli Sledě živé sledě a vlastně i dnešní Pátí na světě), je to remasterovaný materiál převážně z konce osmdesátých let. Výkřiky břich byla nejmladší kapela ze slavné brněnské vlny, do které patřili Z kopce, Dunaj, Ještě jsme se nedohodli. Ten duch je v tom krásně slyšet, je to svěží i po třiceti letech. Nakonec něco opravdu oblíbeného (na to nejsem moc zvyklý) - natočeno mají Hm, a i když nechystají žádný žánrový posit, domluvili jsme se, že Polí5 jsou pro ně nejlepší. Kvůli mnoha okolnostem je chystáme na podzim. A to ještě jednám s dalšíma kapelama, o něčem ještě nechci mluvit.

CO VIDÍM A SLYŠÍM JINDE
Toho je hodně, ale není čas se o tom rozepisovat. Tomáš Vondra (ano, střet zájmů - je to můj zaměstnanec) vydal právě svou Lavru. Poslechuhodné. Potěšili mě Indies s trojalbem Filipa Topola (písně PVO, ale jen s klavírem) a bavil jsem se s Romkem Hanzlíkem (promotér, pořádá třeba festival MikuLove), chce rozjet vinylové vydavatelství. Začal teď čerstvou reedicí FPB, chystá reedici varhaního koncertu Filipa Topola a rád by vydal archivy teplických kapel, které se pohybovaly kolem UJD. Doufám, že se mu to podaří.

Info

Polí5
web vydavatele

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dan Boeckner (Operators): Energie z pádu socialismu se proměnila v cynismus

redakce 09.07.2019

Jen co se znovu dala dohromady jeho domovská skupina Wolf Parade, Boeckner se znovu vrací na koncertní podia s Operators i Handsome Furs. Co nám k tomu řekl?

Ólafur Arnalds: Nejhorší tvůrčí blok

redakce 08.07.2019

Za hudbu k seriálu Broadchurch obdržel Ólafur Arnalds prestižní ocenění Britské filmové a televizní akademie. V létě představí na Colours of Ostrava skladby z posledního alba re:member, se kterým se…

Tokimonsta: Je to krásná doba

redakce 03.07.2019

Tokimonsta se letos v létě představí na Colours of Ostrava, ale i na Pohodě. Její sety jsou ekletické, plné hiphopových beatů, R&B i tanečních pasáží. Rozhovor.

Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

redakce 27.06.2019

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.

Ivan Hronec (Edison Filmhub): Nemáš kino, nemáš pravdu

redakce 25.06.2019

V pražské Jeruzalémské ulici se zkraje června otevřelo nové kino Edison Filmhub, pročež jsme se zeptali ředitele Film Europe Ivana Hronce.

Hradby Samoty: Priestor pre každého, ale našťastie nie pre všetkých

redakce 24.06.2019

Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.

Vstupní prohlídka: Timbertwig

redakce 24.06.2019

Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.

Broněk Slezák, Jana Fryzelková (MišMaš party): Pro nás je to přelomový ročník

redakce 19.06.2019

Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

redakce 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.