Články / Reporty

Drastická krása Xenakisových kvartetů (Jack Quartet)

Drastická krása Xenakisových kvartetů (Jack Quartet)

Jan Starý | Články / Reporty | 26.10.2019

Titulek si drze půjčuji z programu, protože hudbu Iannise Xenakise vystihuje velmi přesně. Řecký skladatel uplatňoval při skládání matematické principy a modely, které mu umožnily přicházet s neintuitivními strukturami nutícími hledat nové metody poslechu. Jaksi „hranatá“, často disonantní hudba se dá vnímat jako krásná, ale takové vnímání něco stojí. Xenakisova metoda zároveň nebyla čistě mechanická, skládal podle stochastických principů, tedy v podstatě s částečně řízenou pravděpodobností, kdy je v modelu na výběr z několika možností a kdy skladby často do finální podoby dovádí počítačový program. Pozicí mezi striktním determinismem a ponecháním kompozice náhodě pak tento vystudovaný architekt stál v poválečné avantgardě mezi serialismem na jedné a aleatorikou Johna Cage na druhé straně.

Americké těleso Jack Quartet interpretovalo na Strunách podzimu čtveřici Xenakisových smyčcových kvartetů z různých ér, které dávaly nahlédnout také do vývoje skladatelova stylu. Řazení skladeb přitom docela zajímavě rozbíjelo chronologii a udávalo dynamiku večera. Obě části programu otevíraly pozdní, relativně klidnější a pomalejší skladby následované divočejšími staršími. Kvartety Tetora a Ergma z 90. let znamenaly především fascinující sbíhání, rozdělování a interakce linek jednotlivých nástrojů, kde se mísila krása s cizostí. Vynikalo při tom, že skladby nemají strukturu vět s přehledným opakováním motivů a témat: jejich průběh se více blížil přírodním úkazům, které Xenakise historicky také inspirovaly, toku reálného času, který je lineární, nikoli cyklický. Vznikal tak dojem dlouhodobé nepředvídatelnosti/nezapamatovatelnosti při krátkodobé přehlednosti, což nutilo ponořit se do zvuku v daný moment.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Starší skladba ST/4-1,080262 představovala mladšího a radikálnějšího Xenakise. Jako by šlo o neústálý atak na jednotnost/uzavřenost – při divoce se měnících stylech hraní včetně Xenakisova klasického glissanda i různých rozšířených technik jako by nástroje napadaly jeden druhý – jako by šlo o destruktivní kontrapunkt. Tahle vřava přitom dávala smysl.

Jednoznačným vrcholem večera ale byl závěrečný kus Tetras (1982). V něm nesmírně suverénní kvarteto zbořilo představy o tom, jaké zvuky se ještě dají při „běžném hraní“ vyloudit z nástroje, a znělo zkrátka mimozemsky. Nástroje se pod smyčci roztékaly a v precizních souhrách slévaly do nestabilních ploch, které zněly ve výsledku exotičtěji než většina experimentální elektronické produkce. Dokonalá ukázka výjimečnosti skladatele, tour de force kvarteta. Bravo.

Info

Struny podzimu: Jack Quartet (us)
25. 10. 2019 La Fabrika, Praha

foto © Kristýna Šaarová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace