Články / Recenze

Drunk Tank Pink (Shame)

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská | Články / Recenze | 18.03.2021

OHODNOŤTE DESKU

Drunk Tank: místnost sloužící pro vystřízlivění podnapilých nebo jinak intoxikovaných osob, ohrožujících okolí nebo sami sebe.

Pink: barva používající se převážně v 70. a 80. letech pro uklidnění osob v nápravných ústavech; celé interiéry věznic byly malovány růžovou; později se však ukázalo, že utlumující účinky má pouze prvních pár minut, poté může nastat opačný efekt.

Přestože to nebyl úmysl britské postpunkové skupiny, je pozoruhodné, jak se náladou a tématem dotkla současného problému, který se na nás valí ze všech stran. Nacházíme se v době, která nám neumožňuje život, jaký známe. A protonové album Shame nazvané Drunk Tank Pink, plné odstupu, izolace, zoufalství a každodenního stereotypu, dokonale zachycuje současné dění.

Vznik skupiny je úzce spjat s brixtonským klubem Queen’s Head, kde se pětice scházela od útlého věku. Díky známosti s majitelem hospody měli přístup k nástrojům, zkušebnímu prostoru a nevyčerpatelné hudební inspiraci koncertujících kapel. Po nekonečném turné a sérii vyčerpávajících koncertů po debutu Song of Praise, si každý člen našel svou cestu, jak se vyrovnat s návratem do normálního života. Frontman Shame Charlie Steen se zavřel před světem do svého narůžovo natřeného pokoje s názvem The Womb a prohluboval vlastní sebepoznání.

Růžová místnost ovšem londýnskou kapelu nezklidnila, právě naopak. Jsou hlasitější, ráznější a nebojí se o věcech zpívat napřímo. Celým albem Drunk Tank Pink prolínají trhavé kytary, naléhavé až zoufalé kytarové riffy a texty plné nejistoty a odloučení, texty deklamované i křičené. Zde už tak často neslyšíme táhlé melancholické riffy, jak tomu bylo dříve. Je to svižnější, rychlá deska, nástrojově variabilní, tematicky niterná. Shame se vyvíjí a zrají, používají nové prostředky, viz třeba gradující vokální napětí ve skladbě Snow DayaStation Wagon, umocněné přechodem do refrénů a připomínající žalozpěvy. V písních Alphabet, March Day, Great Dog a Harsh Degrees se skupina zase více blíží punku a postpunku s typickými důraznými bicími a výraznou baskytarou, zajímavější jsou pak momenty, kdy zklidní, zpomalí tempo a naladí se na úplně jinou vlnu, jako je tomu v Human for a Minute.

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce. S Drunk Tank Pink se dozvídáme o životě, kdy hledáme sami sebe na přelomu adolescence a dospělosti. Může to být veselé období, ale taky fáze plná samoty, nepochopení a ztrát blízkých osob, vydávajících se vlastní cestou.

Info

Shame - Drunk Tank Pink (Dead Oceans, 2021)
Bandcamp kapely

foto © Sam Gregg

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když se svět dusí, nejde přitopit (Post-hudba)

Sabina Coufalová 12.04.2021

Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s...

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Another Michael a ďalšia oáza pokoja

Michal Mikuláš 30.03.2021

New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.

Nikdo nemládneme (The National)

Jiří Přivřel 21.03.2021

Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...

Pestrá místa podle Places

Filip Rabenseifner 19.03.2021

Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.

Více než důstojné sbohem (Janis Joplin)

Akana 13.03.2021

Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.

Kokakola stokar (Frayer Flexking)

Kristína Valachová 13.03.2021

Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace