Články / Recenze

Drunk Tank Pink (Shame)

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská | Články / Recenze | 18.03.2021

OHODNOŤTE DESKU

Drunk Tank: místnost sloužící pro vystřízlivění podnapilých nebo jinak intoxikovaných osob, ohrožujících okolí nebo sami sebe.

Pink: barva používající se převážně v 70. a 80. letech pro uklidnění osob v nápravných ústavech; celé interiéry věznic byly malovány růžovou; později se však ukázalo, že utlumující účinky má pouze prvních pár minut, poté může nastat opačný efekt.

Přestože to nebyl úmysl britské postpunkové skupiny, je pozoruhodné, jak se náladou a tématem dotkla současného problému, který se na nás valí ze všech stran. Nacházíme se v době, která nám neumožňuje život, jaký známe. A protonové album Shame nazvané Drunk Tank Pink, plné odstupu, izolace, zoufalství a každodenního stereotypu, dokonale zachycuje současné dění.

Vznik skupiny je úzce spjat s brixtonským klubem Queen’s Head, kde se pětice scházela od útlého věku. Díky známosti s majitelem hospody měli přístup k nástrojům, zkušebnímu prostoru a nevyčerpatelné hudební inspiraci koncertujících kapel. Po nekonečném turné a sérii vyčerpávajících koncertů po debutu Song of Praise, si každý člen našel svou cestu, jak se vyrovnat s návratem do normálního života. Frontman Shame Charlie Steen se zavřel před světem do svého narůžovo natřeného pokoje s názvem The Womb a prohluboval vlastní sebepoznání.

Růžová místnost ovšem londýnskou kapelu nezklidnila, právě naopak. Jsou hlasitější, ráznější a nebojí se o věcech zpívat napřímo. Celým albem Drunk Tank Pink prolínají trhavé kytary, naléhavé až zoufalé kytarové riffy a texty plné nejistoty a odloučení, texty deklamované i křičené. Zde už tak často neslyšíme táhlé melancholické riffy, jak tomu bylo dříve. Je to svižnější, rychlá deska, nástrojově variabilní, tematicky niterná. Shame se vyvíjí a zrají, používají nové prostředky, viz třeba gradující vokální napětí ve skladbě Snow DayaStation Wagon, umocněné přechodem do refrénů a připomínající žalozpěvy. V písních Alphabet, March Day, Great Dog a Harsh Degrees se skupina zase více blíží punku a postpunku s typickými důraznými bicími a výraznou baskytarou, zajímavější jsou pak momenty, kdy zklidní, zpomalí tempo a naladí se na úplně jinou vlnu, jako je tomu v Human for a Minute.

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce. S Drunk Tank Pink se dozvídáme o životě, kdy hledáme sami sebe na přelomu adolescence a dospělosti. Může to být veselé období, ale taky fáze plná samoty, nepochopení a ztrát blízkých osob, vydávajících se vlastní cestou.

Info

Shame - Drunk Tank Pink (Dead Oceans, 2021)
Bandcamp kapely

foto © Sam Gregg

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace