Veronika Jastrzembská | Články / Recenze | 18.03.2021
Drunk Tank: místnost sloužící pro vystřízlivění podnapilých nebo jinak intoxikovaných osob, ohrožujících okolí nebo sami sebe.
Pink: barva používající se převážně v 70. a 80. letech pro uklidnění osob v nápravných ústavech; celé interiéry věznic byly malovány růžovou; později se však ukázalo, že utlumující účinky má pouze prvních pár minut, poté může nastat opačný efekt.
Přestože to nebyl úmysl britské postpunkové skupiny, je pozoruhodné, jak se náladou a tématem dotkla současného problému, který se na nás valí ze všech stran. Nacházíme se v době, která nám neumožňuje život, jaký známe. A protonové album Shame nazvané Drunk Tank Pink, plné odstupu, izolace, zoufalství a každodenního stereotypu, dokonale zachycuje současné dění.
Vznik skupiny je úzce spjat s brixtonským klubem Queen’s Head, kde se pětice scházela od útlého věku. Díky známosti s majitelem hospody měli přístup k nástrojům, zkušebnímu prostoru a nevyčerpatelné hudební inspiraci koncertujících kapel. Po nekonečném turné a sérii vyčerpávajících koncertů po debutu Song of Praise, si každý člen našel svou cestu, jak se vyrovnat s návratem do normálního života. Frontman Shame Charlie Steen se zavřel před světem do svého narůžovo natřeného pokoje s názvem The Womb a prohluboval vlastní sebepoznání.
Růžová místnost ovšem londýnskou kapelu nezklidnila, právě naopak. Jsou hlasitější, ráznější a nebojí se o věcech zpívat napřímo. Celým albem Drunk Tank Pink prolínají trhavé kytary, naléhavé až zoufalé kytarové riffy a texty plné nejistoty a odloučení, texty deklamované i křičené. Zde už tak často neslyšíme táhlé melancholické riffy, jak tomu bylo dříve. Je to svižnější, rychlá deska, nástrojově variabilní, tematicky niterná. Shame se vyvíjí a zrají, používají nové prostředky, viz třeba gradující vokální napětí ve skladbě Snow DayaStation Wagon, umocněné přechodem do refrénů a připomínající žalozpěvy. V písních Alphabet, March Day, Great Dog a Harsh Degrees se skupina zase více blíží punku a postpunku s typickými důraznými bicími a výraznou baskytarou, zajímavější jsou pak momenty, kdy zklidní, zpomalí tempo a naladí se na úplně jinou vlnu, jako je tomu v Human for a Minute.
Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce. S Drunk Tank Pink se dozvídáme o životě, kdy hledáme sami sebe na přelomu adolescence a dospělosti. Může to být veselé období, ale taky fáze plná samoty, nepochopení a ztrát blízkých osob, vydávajících se vlastní cestou.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.
Tomáš Kouřil 19.04.2022
S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...