Články / Reporty

Dveře Domina otevřené (Luhovaný Vincent)

Dveře Domina otevřené (Luhovaný Vincent)

Viktor Palák | Články / Reporty | 01.07.2019

Každý festival píše příběhy dalece překračující jeho program – schválně, jaký je váš poměr vzpomínek na nejlepší koncerty a vzpomínek na nejlepší zážitky, které s hudbou daného festivalu až tak nesouvisejí? O svých luhačovických příbězích bych mohl vyprávět tak dlouho, jak dlouho místní hrdě vykládají o nivnické likérce. Kde se našla záliba v alkoholu tak sprostém, že to zaskočí i otrlé přespolní pijany? Těžko říct.

Long story short: Luhačovice mám prochozené od přehrady po hospodu na fotbalovém hřišti, na žádném z předchozích devíti ročníků festivalu Luhovaný Vincent jsem ale nebyl. Stejně jako jsem nikdy nestihl klub Domino – tančírnu ve sklepě Společenského domu, tančírnu s nejkrásnějším neonovým poutačem v kraji. Poutačem, který se naposledy rozsvítil před lety – a teď znovu, protože Domino hostilo hudební program Luhovaného Vincenta.

Desátý ročník akce, která svým směřováním dokonale kontrastuje s obvyklým „kulturním“ programem lázeňského města, se zaštítil tématem „buď/nebo“. „Možnost, či nutnost jasné volby bez kompromisů,“ dodávali pořadatelé k mottu, které mělo podtrhovat, že máme čekat program, který se nebude útlocitně ohlížet na kteroukoliv stranu. „Pičovina,“ odtušil u pramene Ottovka v souznění s mottem postarší pán, který jinak vypadal, že jeho slovník vulgarismů končí u slova šizuňk. Ovšem zdání klame, stejně jako by bylo krátkozraké myslet si, že se Vincent a začátek prázdnin v lázních nemohou protnout.

Pravda, festivaloví návštěvníci jsou povětšinou odjinud, takoví, kteří mají v mapě vlaječky u akcí jako Mišmaš anebo Creepy Teepee. Bezplatná část programu ale poutá i pozornost lázeňských hostů, které jinak zvedne ze židle leda natáčení Četníků z Luhačovic. A tak například taneční performanci Viktora Černického sledovalo ve Společenském domě početné „nefestivalové“ publikum a chvilku taky personál, který chystal v jídelně příbory před večeří. Jedním z cílů Vincenta je právě vlídné narušování běžného lázeňského chodu, což se mu daří už jen tím, na kolika místech (Ptačí náměstí, Sluneční lázně, Městská plovárna…) se pořádají všemožné akce.

Vincent nabízí čtyři dny programu (z toho dva intenzivní), ten je ale poskládaný tak, že nehrozí zahlcení. V tomhle festival nenuceně drží lázeňského ducha. Všeho je tak akorát, i lidí, čtyři kapely za večer jsou taky jaksi adekvátní, zvlášť když každá z nich odehraje silný set. „Jeden z jejich nejlepších koncertů,“ hlásí Marek, který přijel z Kopřivnice s Panenskými plameny. Viděl je nesčetněkrát, já poprvé a hned terno. Roztěkaná hudba s punkovým podhoubím strhuje svým cholerickým tempem, nahlas, in your face, konfrontace, jaká nemůže skončit s posledním tónem.

Tosiro letos vydali desku, odjeli turné a nikoho to moc nezajímalo. Jak by asi všichni skeptici a lenoši reagovali na jejich luhačovický set, který suverénně prokázal, proč má tenhle v jádru devadesátkový postmetalový parní stroj pořád nárok jezdit po silnici? K vyznění koncertu pomáhala i citlivá světla (podobně jako Panenským plamenům slušel červený backdrop) – Vincent myslí na všechno, ale necpe vám to pěstí do krku. U Fotbalu jsem myslel na Manon meurt. Ne snad že by hráli úplně totéž, ale co u rakovnické kapely nezřídka zavání přenošeností, sázejí Fotbal od boku s obrovskou spontánností. Feel good psychedelie? V téhle podobě beze všeho.

Temný set Wrong pak předznamenal sobotní hudby: Dead Pigeon Dub (feat. vizuální neklid Escher Fucker), Strachkvas a koneckonců i B4 s „plastikovským programem“ rozeznívali temnotu na mnoho opojných způsobů, i tenhle večer měl jasnou linii. Těžko říct, zda by vše takto elegantně navazovalo, kdyby těch koncertů bylo víc, každopádně takhle to bylo odváženo tak, aby vše vyniklo a ještě se stihlo navzájem podnětně pářit.

Začátek prázdnin vítali v Luhačovicích před víkendem Duo Jamaha i Eva a Vašek, zatímco Honza a Ondra hrávají v hotelech Vltava, respektive Litovel pravidelně. Stavět je do škodolibého protikladu k programu Vincenta je samozřejmě pohodlné, na druhou stranu si o to ten propastný kontrast říká. Je možné spojit promenády se znepokojivou hudbou? Dá se čas na plovárně trávit v jiné kulise než u hudby partnerského soukromého rádia? Dokud budou Vincentovi otevřené dveře do Domina, nepřestanu doufat.

Info

Luhovaný Vincent
27. 6. – 30. 6 2019 Luhačovice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.

Ministry pod vlajkou Antify

redakce 12.07.2019

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí.

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

redakce 10.07.2019

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch.

Hluky a šumy Hradieb Samoty

redakce 10.07.2019

... a človek sa na tri intenzívne dni ocitne vo zvláštnej a okúzľujúcej obdobe zábavného parku pre duše so slabosťou pre temnotu, tajuplné priestory, vizuálne umenie a najmä hudbu.