Veronika Tichá | Články / Recenze | 07.01.2022
Začínali na střední v malých klubech a na podomácku pořádaných akcích, loni už hráli po USA se známými indie kapelami jako Wild Nothing a Beach Fossils. Trio z El Monte v Kalifornii, pojmenované podle sladkého ovoce, vydalo na podzim třetí desku.
Las Peras Rojas, jak se sami pro svůj hispánský původ někdy označují, začali jako dvojice Henry Vargas a Jose Corona v roce 2014, o rok později vydali první album, na basu s nimi teď hraje Patrik Juarez. Název skupiny neskrývá žádné tajemství ani příběh, jsou pojmenováni zkrátka po červených hruškách. Dlouhý název alba je už tradice, You Thought We Left Because The Door Was Open But We Were Waiting Outside se přesto liší minimálně výrazně nižším počtem písní. Co zůstává stejné, je silná inspirace hudebními legendami The Strokes nebo Arctic Monkeys, Vargasův hlas může v některých částech hodně připomínat právě frontmana této kapely. Předminulý podzim použil Netflix do své show Gentified skladbu 1969, což jim taky pomohlo dostat se do popředí indie hudební scény.
Podle svých slov v pandemii hudbu moc nedělali, byli se svými rodinami, a i když nápady měli, chtěli skládat dohromady. Přesto to pro ně bylo období, kdy si mohli odpočinout a pracovat na sobě. Předchozí alba vznikala v jejich garáži bez zkušeností s nahráváním a mixováním, všechno nahráli a udělali sami. Byl to proces objevování a zkoušení, který byl podle Vargase i dost frustrující, tentokrát měli možnost nahrávat v profesionálním studiu, možná i proto se některé písně dostaly ven až teď (Twisted Colours).
Přestože spousta skladeb není o příjemných tématech - reflektovány jsou jak vztahové problémy (Almost Right), tak pocity ztracenosti (House of Mirrors, When We Were Young) - celkové vyznění nahrávky je optimistické: musíme být otevření, hledat svoji vlastní hodnotu, mít se rádi a věřit tomu, že všechno má svůj čas.
The Red Pears - You Thought We Left Because The Door Was Open But We Were Waiting Outside (Cosmica Artists, 2021)
Spotify
foto © Robert Nuñez
Riikka Hajman 01.03.2023
Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období.
Patrik Kratochvíl 23.02.2023
Roadtrip měl predispozice být rapovou deskou roku, nakonec z toho ale vyšla „jen“ lehce nadprůměrná kolekce hitovek, které se hodí do playlistů, ale nenabízí nic navíc.
Magdalena Fendrychová 17.02.2023
Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí.
Martin Šinkovský 12.02.2023
Hřmotný, oplácaný, v obličeji se mu odráží nevyzrálost mladíka přicházejícího z vidlákova do velkoměsta. Superman.
prof. Neutrino 09.02.2023
Po zániku investigativního serveru WikiLeaks se zdálo, že přišli bojovníci za svobodu informací o svůj hlavní zdroj. V roce 2014 ale vznikla investigativní platforma „občanské novinařiny“ Bellingcat.
Natálie Dvořáková 07.02.2023
Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.
Richard Kutěj 18.01.2023
Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.