Články / Offtopic / / Movie/dox

Dvojitý milenec: láska, lži a konstrukty

Dvojitý milenec: láska, lži a konstrukty

Jaroslav Kejzlar | Články / Offtopic / / Movie/dox | 10.07.2017

Pro filmy Françoise Ozona je typické, jak komplikované a neproniknutelné postavy se v nich objevují. V thrilleru Dvojitý milenec neslouží jejich neprůhlednost pouze jako indikátor toho, jak je možné se na hrdiny dívat a jak je hodnotit, ale promítá se i do způsobu vyprávění.

Dvojitý milenec zpočátku působí jako pokračování režisérova dramatu Jen 17 (2013). Ten provokativně pokoušel diváka, do jaké míry dokáže sympatizovat s nedospělou dívkou, která má notorickou potřebu, aby jí muži platili za sex, protože se jinak necítí krásná a doceněná. Dvojitý milenec jako by měl stejnou protagonistku (obě role navíc ztvárnila Marine Vacth) a odehrával se jen o pár let později. Začíná tím, že osamělá dvacátnice Chloé přichází k psychologu Paulovi (Jérémie Renier) – a opět řeší problémy psychického, fyzického i sexuálního rázu.

Tentokrát však Ozon rozhazuje karty úplně jinak a od začátku se vypravěčsky pouští na tenký led. Nedozvíme se totiž skoro nic. Příběh kolem dvou hlavních hrdinů je na maximum utažený a okleštěný o skoro veškerou jejich komunikaci s vnějším světem. S touhle koncentrovanou uzavřeností pak francouzský režisér pracuje po celou dobu filmu – ve chvílích, kdy se Chloé do svého terapeuta zamiluje a začne se uzdravovat, i ve chvílích, kdy ho podezřívá ze lží a pátrá po jeho skutečné identitě.


Ozon jako by se za každou cenu chtěl vyhnout jakémukoliv ovlivnění divákova úsudku přílišným kontextem. Nevíme, z jakého prostředí hrdinové přišli, nepoznáme jejich rodiny, kolegy ani přátele a nemůžeme být svědky ani jejich společných zážitků. Něco podobného samozřejmě umožňuje mnohem osobnější pohled – zkrátka je tu najednou větší svoboda v tom, co si každý z nás do postav promítne, a to má vždycky svoje kouzlo. Na druhou stranu to s tou svobodou není tak horké. Kvůli přísunu minima informací Ozon jednoduše vzbudí podezření, že na vztahu obou milenců není něco v pořádku (protože ten postrádá cokoliv hmatatelného), a tak mezi ně snáz vsadí konflikt.

Chloé totiž objeví Paulovo dominantní, až bestiální dvojče a rozpoutává komplikovanou hru, ve které se pokouší zjistit, proč jí její snoubenec lže, a který z bratrů ji vlastně víc přitahuje. Problém je, že její počínání působí dost vykonstruovaně – jako kdyby si Ozon usnadňoval práci při vyprávění. Usiluje sice o postupnou výstavbu hutné atmosféry, ale zároveň mu neustálé skrývání klíčových informací neumožňuje dostatečný psychologický a emocionální ponor. Tyhle nedostatky se snaží zakrýt za okázalosti typu jednoduchého hudebního doprovodu s hlubokými ostrými smyčci, kýčovitých motivů tříštícího se skla nebo explicitně nasnímaného sexu. Gaspar Noé už není jediný festivalový režisér, který kdy strkal kameru do vagíny.

Kvůli tomu všemu tak překvapivá a potenciálně silná pointa, ke které Dvojitý milenec spěje, nese nepříjemnou pachuť příliš okázalého konstruktu. Dojde k odhalení a vyřešení původního problému, ale u něj taky v podstatě zůstane. Některé dílčí dějové linie, které v průběhu filmu tvoří atmosféru a napomáhají gradaci, skončí bez vysvětlení. Dojem samoúčelnosti trpce přetrvává.

Info

Dvojitý milenec (L'amant double)
režie: François Ozon, 2017
Aerofilms: Dvojitý milenec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Malý veľký film (Chicagský tribunál)

Bibiána Hajdanyová 06.11.2020

Politicky zameraná dráma Chicagský tribunál vyčnieva medzi podobne žanrovými filmami tempom, sugestívnymi hereckými výkonmi, ale aj celkovým spracovaním.

Zatancujem ti z lásky na hrobe (Leto 85)

Bibiána Hajdanyová 30.10.2020

Scenár pracuje s námetom lásky a dospievania. Formujú sa v ňom pocity šťastia a radosti ako aj samoty, bezmocnosti či depresie vedúcej až k myšlienkam na smrť.

Mladistvá smršť v rytme reggeatonu (Ema)

Bibiána Hajdanyová 16.10.2020

Aj keď je plný pohlcujúcej zmyselnosti, opojného tanca a temperamentu, základná otázka sa sústredí na to najpodstatnejšie – zložitosť ľudských vzťahov.

Barabáš kráľom dokumentu (Salto je kráľ)

Bibiána Hajdanyová 12.09.2020

Partia dobrých kamarátov a dobrodruhov v ňom objavuje nepreskúmané miesta planéty, ktoré bývajú extrémne nebezpečné.

Pohoda nekonečného ničnerobenia (Palm Springs)

Jonáš Sudakov 30.08.2020

Iba v posledných piatich rokoch vyšlo šestnásť filmov o ľuďoch zaseknutých v časovej slučke. Síce je to vďačná téma, ale len málokedy sa tieto filmy...

Nolanova časová smršť (Tenet)

Lukáš Masner 27.08.2020

Nově se totiž Nolanovi podařilo zakomponovat prvek časových paradoxů, kdy se v rámci jednoho záběru setkává hned několik proti sobě plynoucích časů, ale i pohybů.

Disharmonická mexická výprava (Frida Viva La Vida)

Bibiána Hajdanyová 23.08.2020

Je možné sledovať atmosférické pohľady na krajinu, zrnité spomienkové zábery zo života umelkyne či megalomanské prostredie Ameriky, ktoré pripomína, ako veľmi ju Kahlo neznášala.

Pre milovníkov cyklistiky (Raoul Taburin)

Bibiána Hajdanyová 02.08.2020

Raoul Taburin osciluje medzi komédiou a rodinným filmom, ktorý podrobne rozpracuváva strach z vlastnej slabosti.

Smelý začiatok (Než skončí léto)

Bibiána Hajdanyová 19.07.2020

Film rozpracuváva tínedžerskú lásku, hovorí o nezvratnom osude a rieši morálne zásady. Z festivalu v Benátkach si odniesol niekoľko cien a nemal by uniknúť ani širšej verejnosti.

Nesmierne vydýchnutie bolesti (Bludné kruhy)

Jonáš Sudakov 10.07.2020

V každom z období sú iné emocionálne vyčerpávajúce momenty, ktoré skúmajú smrť, násilie, náboženstvo a rasizmus voči pôvodnému obyvateľstvu.