Články / Reporty

Efterklang v euforii. Archa též.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 18.02.2020

Předskokanka Kristín Anna je úkaz, který má hlas pětileté dívenky. Najdou se zpěvačky, které se jí v některých polohách blíží - Joanna Newsome, Aurora, Björk. Kristín ale představovala svá niterní dramata hláskem tak tenkým a neartikulovaným, že si zaslouží vlastní kategorii. Běhy po klaviatuře, někdy prsty, jindy celými dlaněmi, a divoké vodopády tónů ji představily jako vynikající pianistku. Angličtina se ale v jejím provedení měnila na pohádkový, fantazijní jazyk, zpěv v podivné skřeky a vytí.

O to líbivěji zněl témbr hvězdy večera. Casper Claus, jako vždy se srdcem dokořán, v o číslo větším malířském saku, s knírem a kšandami, naplnil pódium nadšením. V Praze se prý konal jejich vůbec první zahraniční koncert a přijeli se rozdat. Začal zlehýnka, pomalu. Zpívá uvážlivě, táhle... především s dánskými texty se mazlí a dělá dlouhé pauzy. Vyniklo, že některé texty mají bez repetic stěží padesát slov. Tak nač spěchat?

Efterklang jsou mistři kontrastů. V některých skladbách notuje sympatický dlouhán jen do monotónních ploch s ozvěnou metliček, jindy neměla pětičlenná skupina daleko k rock'n'rollu. Střídaly se desky tam i zpátky - Supertanger, The Colour Not of Love, I Was Playing Drum, I Dine øjne... Tu jsme žasli nad Casperovým rozsahem, když sopránem dotahoval bubenici-sólistku, jindy nad neskutečně sexy basou Rasmuse Stoelberga, který za to tahal jako starý funkový mazák.

fotogalerii z koncertu najdete tady

U Havet lofter sig nás Casper poprvé zapojil do romantického refrénu. Uznal, že to skvěle zvládáme a on vlastně může jít. Během chichotání tak vystoupal na balkón a zmizel. Díky sdílnosti kapely na sociálních sítích se ale dalo rychle uhádnout proč. Na pódium se vydala devítka odvážných amatérských zpěváků, které Efterklang poptávali na každé zastávce aktuálního turné. A do té doby ještě krotké publikum už nezadržovalo žádné projevy euforie. Po sborové Hold Mine Haender a Cutting Ice to Snow se kapela začala loučit, konec se ale ani zdaleka neblížil. Připravili dalších pět skladeb a Casper konečně vstoupil mezi lidi. Dotázal se, zda se nám pořád ještě chce sedět, a my v mžiku do jednoho stáli v pozoru. Na to si dopřál dost času, aby se podíval desítkám lidí s vděčným úsměvem zpříma do očí.

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc. Vyžaduje to ohromnou blízkost, důvěru a velkého ducha. A pardon, taky dostatečně dlouhý kabel, aby frontman férově navštívil i zadní řady divadla. Na úplný závěr pak vyšla "unplugged" do publika celá pětice, s hity Modern Drift a Alike. Casper ani nepotřeboval mikrofon. Hrály kuchyňské a masové kleště, foukací klávesová harmonika, shaker vajíčka, tamburína... Společným sborem jsme hlásili, že tato zkušenost "made us feel alike". A když jsme si při odchodu ze sálu celí rozechvělí štěstím mysleli, že už nic hezčího nezažijeme, Casper s Rasmusem společný zážitek korunovali při podepisování prodaného zboží, nejčastěji objetím či vyznáním díků. Bůh jim žehnej.

Info

Efterklang (dk) + Kristín Anna (is)
15. 2. 2020 Divadlo Archa, Praha

foto © Martin Bambušek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?