Články / Reporty

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

Jonáš Sudakov | Články / Reporty | 03.10.2019

Ak by niekto hľadal priesečník umenia, technológií a designu, tak by v tomto bode určite našiel Lunchmeat Festival. Už desiaty ročník pokračuje v prezentácii najväčších mien pokročilej elektronickej hudby a spochybňovaní statusu quo. Hlavnej časti programu predchádzajú tri otváracie noci, ktorej druhá sa v utorok odohrávala v centre architektúry CAMP.

Priestor CAMPu zanechával hlboký dojem už pred začatím samotného predstavenia so svojimi brutalistickými stĺpmi pri vchode a monumentálnou sálou s dvadsaťpäť metrovým plátnom. Po naplnení vo vypredanej sále panovala intimita, v ktorej každý účastník bez dychu nehybne vstrebával návaly virtuálnych podnetov. Večer zahájil český kolektív Escher Fucker, skúmajúci kolízie analógového signálu v digitálnom prostredí. Priniesli projekt Citrinitas, odkazujúc na alchymistické procesy premeny striebra na zlato. V ich vystúpení sa podarilo zachytiť magickú náturu experimentu a divák mal pocit, že sleduje niečo zakázané. Z digitálne poškodených dronových záberov architektúry presakovala mystická atmosféra stredovekej Prahy. Zvukové slučky sláčikov a orgánov a opakujúce sa okultné výjavy sa strácali a znovu objavovali za stenou šumu. V rozpadajúcich sa presaturovaných náboženských obrazoch bolo cítiť koncentrované zlo, ktoré narušila až prestávka.

fotogalerii z vystoupení najdete tady

Organickejšie pôsobiaca, ale rovnako pohlcujúca bola spolupráca dvojice Elías Merino a Tadej Droljc. Synspecies je syntézou ich doterajšieho akademického výskumu vzťahov medzi obrazom a zvukom. Jednoduché polygonálne siete sa neustále premieňali a vypĺňali plátno geometrickými tvarmi bojujúcimi o svoj priestor. Všetky časti digitálnej hmoty do seba narážali a učili sa žiť v chaose tvorenom komplikovaným algoritmom. Výbuchy násilných konfrontácií s noiseom ovplyvnenou elektronikou striedali momenty ticha, len aby sa znova začali budovať spojenia bodov a liniek. Roztrieštená existencia večne meniacich sa objektov bola oklieštená objemom kvádrov a tento vzťah odrážala aj prítomnosť strohej architektúry priestorov CAMP, ktorá pridala vystúpeniu ďalší rozmer.

V ekosystémoch spolu existujú prvky, ktoré sú na sebe závislé a vzájomne sa ovplyvňujú. Autori predstavili kompozície, v ktorých zvuk a obraz nažívajú v symbióze a absencia jedného alebo druhého by spôsobila úplný rozpad. Hypnotická smršť elektronických signálov bola rovnako znepokojivá, ako aj krásna. Medzi železobetónovými stenami tento kontrolovaný chaos rezonoval v publiku až do posledného momentu, pokým nevyprchol do čiernej noci.

Info

Lunchmeat Festival x CAMP: Virtual Ecosystems
Escher Fucker │Elías Merino & Tadej Droljc
1. 10. 2019 CAMP, Praha

foto: Lukáš Bandura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.

Supergroup ne tak super (Petbrick)

Dominik Polívka 07.11.2019

„Zkouška byla docela hlasitá, bude to chtít špunty,“ slyším od promotéra. Hlasitost však nebyla tím, co trhalo uši, byla to nesouhra obou muzikantů...

Zásadní Xenakis: Ohýbání zvukoprostoru

Jan Starý 07.11.2019

Napětí nemělo vrchol nebo řešení, mohlo jen pokračovat po nejasné, fascinující cestě vpřed...

What the fuck am I doing here (Blood Red Shoes)

Jonáš Sudakov 06.11.2019

Kto po Pixies odchádzal sklamaný, že Blood Red Shoes stratili drive a po novom albume to už nie je ono, toho show v Lucerne musela presvedčiť o opaku.

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Michal Smrčina 06.11.2019

V sále není horko, ale kapela i přes sporé pohybové kreace vystupuje s nasazením a pravidelně si otírá pot či make-up do připravených ručníčků.