Články / Reporty

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

Jonáš Sudakov | Články / Reporty | 03.10.2019

Ak by niekto hľadal priesečník umenia, technológií a designu, tak by v tomto bode určite našiel Lunchmeat Festival. Už desiaty ročník pokračuje v prezentácii najväčších mien pokročilej elektronickej hudby a spochybňovaní statusu quo. Hlavnej časti programu predchádzajú tri otváracie noci, ktorej druhá sa v utorok odohrávala v centre architektúry CAMP.

Priestor CAMPu zanechával hlboký dojem už pred začatím samotného predstavenia so svojimi brutalistickými stĺpmi pri vchode a monumentálnou sálou s dvadsaťpäť metrovým plátnom. Po naplnení vo vypredanej sále panovala intimita, v ktorej každý účastník bez dychu nehybne vstrebával návaly virtuálnych podnetov. Večer zahájil český kolektív Escher Fucker, skúmajúci kolízie analógového signálu v digitálnom prostredí. Priniesli projekt Citrinitas, odkazujúc na alchymistické procesy premeny striebra na zlato. V ich vystúpení sa podarilo zachytiť magickú náturu experimentu a divák mal pocit, že sleduje niečo zakázané. Z digitálne poškodených dronových záberov architektúry presakovala mystická atmosféra stredovekej Prahy. Zvukové slučky sláčikov a orgánov a opakujúce sa okultné výjavy sa strácali a znovu objavovali za stenou šumu. V rozpadajúcich sa presaturovaných náboženských obrazoch bolo cítiť koncentrované zlo, ktoré narušila až prestávka.

fotogalerii z vystoupení najdete tady

Organickejšie pôsobiaca, ale rovnako pohlcujúca bola spolupráca dvojice Elías Merino a Tadej Droljc. Synspecies je syntézou ich doterajšieho akademického výskumu vzťahov medzi obrazom a zvukom. Jednoduché polygonálne siete sa neustále premieňali a vypĺňali plátno geometrickými tvarmi bojujúcimi o svoj priestor. Všetky časti digitálnej hmoty do seba narážali a učili sa žiť v chaose tvorenom komplikovaným algoritmom. Výbuchy násilných konfrontácií s noiseom ovplyvnenou elektronikou striedali momenty ticha, len aby sa znova začali budovať spojenia bodov a liniek. Roztrieštená existencia večne meniacich sa objektov bola oklieštená objemom kvádrov a tento vzťah odrážala aj prítomnosť strohej architektúry priestorov CAMP, ktorá pridala vystúpeniu ďalší rozmer.

V ekosystémoch spolu existujú prvky, ktoré sú na sebe závislé a vzájomne sa ovplyvňujú. Autori predstavili kompozície, v ktorých zvuk a obraz nažívajú v symbióze a absencia jedného alebo druhého by spôsobila úplný rozpad. Hypnotická smršť elektronických signálov bola rovnako znepokojivá, ako aj krásna. Medzi železobetónovými stenami tento kontrolovaný chaos rezonoval v publiku až do posledného momentu, pokým nevyprchol do čiernej noci.

Info

Lunchmeat Festival x CAMP: Virtual Ecosystems
Escher Fucker │Elías Merino & Tadej Droljc
1. 10. 2019 CAMP, Praha

foto: Lukáš Bandura

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.