Články / Recenze

Emotivní žalořevy Esazlesa

Emotivní žalořevy Esazlesa

waghiss666 | Články / Recenze | 18.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

My, St. Tropez, průměrný děti historie, podvratní fotři minulosti, hysterická zvrásněná ýma s rýhou otlačenou v blátě a sněhu, se zlámanýma větvema bez kořenů, smečka stepních mezků. Vzpomínáte na nás dlouho, podáváme si ruce, kamkoliv nás vítr odplivne, a že nás teda nešetří. Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Atmosféra odpradávna nepadá jen tak z mraků, ani neodkapává ze skal. Budovatelství pomocí metod odkoukaných u poštovních architektů (ne) nepodobné čekání na obálku se zklamáním u přepážky nejde uspěchat. Jen špička ledovce, paleta namíchaná ze slz a barev nekončí u jediného spektra špíny. Prohrabávám se starší tvorbou, abych navlékl nit, chytl pichlavost za správný konec. Došlo mi to dávno: vyšeptané mrazení vydá za všechny jizvy na potrhaných hlasivkách, jen pokud nenasytí těžkotonážní riff, až dozní říkanka, až se odvrátím. Blackgaze? Bojím se moc brzo, Esazlesa vždycky uměli mluvené slovo podat se stejným nasazením, s jakým si rozsápávají krky, Společnost psů ale vrčí a štěká, až pěna od huby lítá.

o kolik
lehčí svět
byl by
bez lidí...

Mantra, co si opakuju už roky, sám v dešti, bříška prstů naskrz proražená zrezivělými hroty trčícími z jehelníčku. Kdy už lidstvo přijme svoje naprogramování a dobrovolně vychcípá?

Přešponovanost emotivních žalořevů desce spíš škodí – to, co vibruje a rezonuje, to, co lze překřičet, přetáhne meze za hranice snesitelnosti. A v tomhle „žánru“ to zamrzí dvojnásob. LP drží pokupě, ale nemaká, škobrtá a kličkuje, někdy se zasekne v mezistrunní a někdy to prdne (St. Tropez II), jindy přeskočí tam, kam patří, ale trvá to (V dobrém i zlém). Nesnesitelně to trvá, nemůžu si pomoct a nemůžu se prvotní pachuti zbavit, jakkoliv se cukám, jakkoliv to není fér. Každou povedenou skladbu střídá ta slabá, na otázku „jestli nevypustit vatu“ odpovídá facka za tři roky práce a posun jinam, výš, mezi mraky. Říká se odpradávna, že kdo se bojí, do lesa neuteče, ale míříme tam všichni, a doma je tam, kde se lidi věší, v kouři se dusí rodiny s dětmi a stloukají nám kříže. Nám všem. Tam, kde je to o nás, všechno hraje. I kántry, i indie, i balady, i to ostatní. Jen introspekce smrdí úletem do oblak, odkud se nohama na zem nedosáhne.

Společnost psů je velká deska ještě větší kapely, na kterou nikdo není připravený. Když né já, tak ani ty. A možná ani vy sami. Pokrytci.

Text vyšel v magazínu Full Moon #70.

Info

Esazlesa - Společnost psů (Day After, 2017)
Bandcamp kapely

živě:
Lvmen + Esazlesa + Nikander
22. 9. 2019 19:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.