Články / Recenze

Emotivní žalořevy Esazlesa

Emotivní žalořevy Esazlesa

waghiss666 | Články / Recenze | 18.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

My, St. Tropez, průměrný děti historie, podvratní fotři minulosti, hysterická zvrásněná ýma s rýhou otlačenou v blátě a sněhu, se zlámanýma větvema bez kořenů, smečka stepních mezků. Vzpomínáte na nás dlouho, podáváme si ruce, kamkoliv nás vítr odplivne, a že nás teda nešetří. Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Atmosféra odpradávna nepadá jen tak z mraků, ani neodkapává ze skal. Budovatelství pomocí metod odkoukaných u poštovních architektů (ne) nepodobné čekání na obálku se zklamáním u přepážky nejde uspěchat. Jen špička ledovce, paleta namíchaná ze slz a barev nekončí u jediného spektra špíny. Prohrabávám se starší tvorbou, abych navlékl nit, chytl pichlavost za správný konec. Došlo mi to dávno: vyšeptané mrazení vydá za všechny jizvy na potrhaných hlasivkách, jen pokud nenasytí těžkotonážní riff, až dozní říkanka, až se odvrátím. Blackgaze? Bojím se moc brzo, Esazlesa vždycky uměli mluvené slovo podat se stejným nasazením, s jakým si rozsápávají krky, Společnost psů ale vrčí a štěká, až pěna od huby lítá.

o kolik
lehčí svět
byl by
bez lidí...

Mantra, co si opakuju už roky, sám v dešti, bříška prstů naskrz proražená zrezivělými hroty trčícími z jehelníčku. Kdy už lidstvo přijme svoje naprogramování a dobrovolně vychcípá?

Přešponovanost emotivních žalořevů desce spíš škodí – to, co vibruje a rezonuje, to, co lze překřičet, přetáhne meze za hranice snesitelnosti. A v tomhle „žánru“ to zamrzí dvojnásob. LP drží pokupě, ale nemaká, škobrtá a kličkuje, někdy se zasekne v mezistrunní a někdy to prdne (St. Tropez II), jindy přeskočí tam, kam patří, ale trvá to (V dobrém i zlém). Nesnesitelně to trvá, nemůžu si pomoct a nemůžu se prvotní pachuti zbavit, jakkoliv se cukám, jakkoliv to není fér. Každou povedenou skladbu střídá ta slabá, na otázku „jestli nevypustit vatu“ odpovídá facka za tři roky práce a posun jinam, výš, mezi mraky. Říká se odpradávna, že kdo se bojí, do lesa neuteče, ale míříme tam všichni, a doma je tam, kde se lidi věší, v kouři se dusí rodiny s dětmi a stloukají nám kříže. Nám všem. Tam, kde je to o nás, všechno hraje. I kántry, i indie, i balady, i to ostatní. Jen introspekce smrdí úletem do oblak, odkud se nohama na zem nedosáhne.

Společnost psů je velká deska ještě větší kapely, na kterou nikdo není připravený. Když né já, tak ani ty. A možná ani vy sami. Pokrytci.

Text vyšel v magazínu Full Moon #70.

Info

Esazlesa - Společnost psů (Day After, 2017)
Bandcamp kapely

živě:
Lvmen + Esazlesa + Nikander
22. 9. 2019 19:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.