Články / Rozhovory

Ezechiel (Sanctuary.cz): Malá scéna s velkým srdcem

Ezechiel (Sanctuary.cz): Malá scéna s velkým srdcem

Richard Kutěj | Články / Rozhovory | 14.02.2018

Okolo šedesáti kapel a projektů se ucházelo o účast na historicky první stylové kompilaci Dark Tunes from Czech and Slovak Caves v režii webu Sanctuary.cz. Ten se jako jediný tuzemský portál specializuje na domácí i zahraniční dění ve stylech, jako jsou gothic rock, EBM, industrial, dark ambient, coldwave, postpunk, new wave, a zabývá se i pořádáním koncertů a stylových parties. O kompilaci, o tom, jak si scéna u nás stojí, zda jsme schopni zahraniční konkurence a o dalším jsme si povídali s redaktorem Sanctuary.cz známým coby Ezechiel.

Zájem o účast na kompilaci byl veliký. Podle jakého klíče jste vybírali 25 finálních?
Chtěli jsme být co možná nejobjektivnější, a tak jsme si na sebe upletli bič v podobě trochu komplikovaného hlasovacího systému. Vzali jsme všechny přihlášené tracky a spolu s tabulkou v excelu je rozeslali sedmi hudebním publicistům. Každý z nich pak nezávisle na ostatních přiřadil každému tracku 0-3 body podle toho, jak se mu líbil. Pak jsme spočítali body a vybrali 25 účastníků.

Náročná práce...
Byla to sice pakárna, ale vzorek sedmi nezávisle na sobě hodnotících lidí už je vypovídající. Pokud tolik lidí řekne o nějaké skladbě, že je dobrá, asi fakt bude. A odpadne tam i případná osobní sympatie/antipatie jednotlivých redaktorů a umělců.

Nedostalo se na všechny, je tu ale dobrá zpráva – česká a slovenská „temná“ scéna má silné podhoubí. Proč je tu tolik kapel, které tvoří zcela v podzemí, skryté i znalcům, jako je vaše redakce?
Scéna je dost malá a související žánry nejsou obecně vnímané jako něco "cool". Pokud máš projekt hrající tuto muziku, máš u nás jen dost málo možností ke koncertování, jsi odkázaný na pár žánrových akcí, kterých ale kvůli malému počtu fanoušků není tolik a nejsou často.

Jaká je průměrná návštěvnost?
Jsou to maximálně desítky lidí. V takovémto nastavení je těžké si dlouhodobě udržet dostatek motivace k tomu něco "pořádně" dělat, nejen stran proma nebo komunikace, ale i tvorby samotné.

Což je ovšem škoda...
Ale dá se to chápat. Komu by se taky chtělo přetrhnout a rvát hromadu energie a často i peněz do desky, o které u nás napíše leda Sanctuary.cz, nebo do živého hraní, když si s trochou štěstí zahraješ dvakrát třikrát do roka pro šedesát lidí. To už chce velké odhodlání a srdce něco dodělat a dát tomu finální prezentovatelný tvar.

A co tedy i přes tento stav drží kapely a projekty stále v činnosti?
Neumím si to vysvětlit jinak než ohromnou láskou k tvorbě, potřebě se vyjádřit a nejspíš i ke scéně jako takové. Když sem zveme větší kapely na koncert, vždycky jim říkáme: "Scéna u nás je malá počtem, ale obrovská srdcem." A fanoušci na koncertech to potvrzují – proto se sem tolik kapel rádo vrací. Zvlášť těch zámořských, nejsou na to zvyklé.

Takže jste naší scénu chtěli povzbudit...
Chtěli jsme dát kapelám další důvod něco dělat, dokončit rozdělané tracky nebo napsat nový materiál. Ukázat jim, že to má smysl, trochu je nakopnout a dát jim "největší inspiraci umělce" – deadline. Takže máme velikou radost, kolik projektů se konečně rozhoupalo vylézt se svou tvorbou ven. A příjemným překvapením je, jak kvalitní věci tahle nová krev dělá. A proto ji chceme podporovat.

Jak?
V rámci našich aktivit je budeme budeme zvát jako předskoky před zahraniční kapely, dělat s nimi rozhovory, představovat je scéně i mimo ní a samozřejmě jim dávat prostor na Sanctuary.cz.


Krom nováčků jsou na kompilaci i "hvězdná" jména, Tábor radosti, Ľahká múza, The Opposer Divine, Terminal State a další. Jaká byla spolupráce s nimi?
Tím, jak je tahle scéna malá, tak i když na naše "hvězdy" v zahraničí dorazí plný klub, u nás je to třeba osmdesát lidí. Když dorazí stovka, jucháme. Čili i kvůli tomu jsou tyto kapely nohama na zemi a jsou samy rády, že se můžou někde ukázat a připomenout. Prostor zhruba 300 posluchačů v obou republikách ani nedává prostor na hvězdné manýry.

Když jsem si po sobě přečetl výčet jmen z předchozí otázky, uvědomil jsem si, že většina z nich jsou zástupci slovenské scény. Je na tom slovenská scéna lépe?
Pro nás je to jedna scéna a při hodnocení nikdo neřešil, jestli jde o projekt ze Slovenska nebo z Čech. Dřív, hlavně v devadesátých letech, na tom byla slovenská scéna o dost lépe. Nejen díky tomu, že si tamní kapely typu The Last Days of Jesus nebo Ľahká múza vydobyly respekt a pevnou pozici na mezinárodní scéně, ale i díky pravidelným mejdanům Batcave, které v Bratislavě pořádali právě kluci z The Last Days of Jesus. Tyhle parties pomohly vychovat hned několik generací goths. Pamětníci dodávají, že byly doby, kdy na Batcave přišlo uprostřed týdne 300 lidí. Tou dobou se v Čechách nedělo v podstatě nic, takže tu scéna přežila zásluhou několika jednotlivců, promotérů a zasloužilým kapelám typu XIII. století, které gotickou pochodeň nesly dál.

A dnes?
Na Slovensku už lidí bohužel nechodí tolik, i když je tam pořád dost akcí v režii Batcave, Waltz in Black, Sunless, Synth lova kia a další. U nás se mi zdá, že se zase dělá víc koncertů. Úplně nejlepší jsou ale samozřejmě akce, kde se čeští a slovenští fanoušci potkávají. Jak je scéna malá, tak na těch akcích pořád cítíš takový pocit "bratrství". A akce typu Prague Gothic Treffen jsou trochu jako "rodinný setkání".

Který z temných stylů má u nás a na Slovensku nejpočetnější a nejsilnější zastoupení?
I přes odliv fanoušků cyberpunku a posílení zájmu o "tradičnější žánry" jako postpunk nebo coldwave, je tu pořád o něco víc fanoušků temné elektroniky. Aspoň soudě podle toho, kolik lidí je ochotných přijít na koncert nějaké větší kapely.

Máme tady i jména úrovní produkce srovnatelná s tím, co se děje na světové scéně?
Určitě. Jsou to hlavně zavedené projekty typu Tábor radosti, Ľahká múza, Terminal State nebo The Last Days of Jesus. Ale o to příjemnější je překvapení, že i nové projekty typu Vokoj nebo Whorewolf nebo třeba i zatím méně známí Phosgene Girls, Gloom, Opposer Divine nebo mulpHia obstojí vedle zahraničních jmen s přehledem.

Kompilace je zatím volně ke stažení v digitální podobě. Bude fyzický nosič?
Pro fajnšmekry jsme nachystali limitovanou edici 200 kusů 2CD, z čehož víc než půlka bude k mání přímo přes kapely, zbytek jen na akcích Sanctuary.cz. Nemáme ambice k našim promotérsko/zinovým aktivitám přidávat i vydávání desek. To už bychom fakt neměli kdy zvládat, čemuž odpovídá i prodejní cena za CD, která vychází na 150 Kč. Chceme jen pokrýt náklady, udělat si radost limitkou a hotovo.

Chystají se i speciální koncerty nebo merch?
O koncertu jsme uvažovali, ale dělat všechny kapely najednou by bylo náročné. V lednu jsme tak v rámci naší pravidelné postpunkové charitativní merendy Batsave udělali release party fyzických nosičů. Právě tady byla CDčka poprvé k mání a byl to super mejdan, přišla hromada lidí, povedlo se to. Merch ke kompilaci nás zatím nenapadl, ale je to zajímavá myšlenka!

Kompilace je venku, přijdou i pokračování?
Je to na domluvě celé naší Sanctuary.cz bandy, ale rámcově bych se tomu nebránil. Například zmapovat aktuální stav scény roku 2020. Mohlo by z toho vzniknout i zajímavé srovnání.

Které desky, koncerty, festivaly, kapely, projekty, tě loni nejvíce oslovily a bavily?
Potěšil mě můj oblíbenec Gary Numan, který se podle mého názoru deskou Savage (Songs from a Broken World) usadil na současném industrial-rockovém trůnu, ostatně měl tam našlápnuto už od předchozího alba "Splinter". Baví mě to dokonce víc než poslední věci Nine Inch Nails, a to už je v mém případě co říct. Kromě toho se mi z loňských desek líbila Blood našťavených postpunkerů Then Comes Silence, nová deska The Last Days of Jesus The Last Circus, nezklamali ani goatwave okultisti The Devil and The Universe a jejich Folk Horror nebo torontští synthrockoví králíčci The Birthday Massacre Under Your Spell. Pozornost si zaslouží i darkwave zjevení Drab Majesty a jejich The Demonstration, Veil of Light s Front Teeth, Endless od Soviet Soviet.

Naživo mě nejvíc odpálili dánští postpunkoví kralevicové The Foreign Resort se Second Still v Underdogs a pak nekompromisní electro-rockové tornádo se skoro až hardcorovým energetickým nápřahem Rabia Sorda. Už se těším na letošek!

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace