Články / Recenze

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 05.08.2020

OHODNOŤTE DESKU

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

Hudebně je nahrávka čistokrevný, i když trochu zadumaný a posmutnělý pop. Do anglicko-španělských textů, jež jsou hudbě rovnocenným partnerem, se ale prokopírovává tíha etnik, žijících v racionálním světě bílého muže. Něžná poetika emocionálních nejistot tu tak dře o rozbrázděné dno žité skutečnosti. V osmi letech byl otec Ambar deportován z Ameriky zpět do Mexika a potkali se až po dlouhých deseti letech. Čelit byrokratickým strukturám státního molochu a bezradně přihlížet zlovůli moci musí v člověku zanechat silnou stopu. Ambar se s tím ale vypořádává po svém. Písně nejsou nijak agresivní ani bezradné. Do líbivých melodií je zabalena především touha po autonomii a svobodě.

I belong to the universe, I don‘t belong to anyone alse, no.

Její kořeny sice dlí ve španělských rytmech, ale americká zkušenost odbourala z písní živelně-animální radost a přeexponovanou sexualitu. Používá veškeré zbraně samby, cumbia nebo bolera. To vše ale v melancholickém hávu neskutečného a vzdáleného snu a nenaplněných tužeb.

I used too much of my magic. This will only end so tragically.

Vše se odehrává v pomalých tempech, které navozují unavenou a iracionálně se táhnoucí snovou atmosféru. Nakonec ale Ambar přimíchává do své hudby to nejpodstatnější, a to naději. Ú(s)pornými ale přesnými tahy maluje fantazijní krajiny denního snění ve svém pohádkovém světě. Možná se ani nechce probudit, nebo se jen probudit do snu o lepším světě. A podíváme-li se na současnou trumpovskou Ameriku, není se jí vůbec co divit.

Info

Ambar Lucid – Garden of Lucid (vlastní náklad, 2020)
web interpretky

foto © Michael Grammer

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.

Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)

Jiří Akka Emaq 18.08.2020

Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.