Festival Habrovka, 08.06. 2019, Praha

Habrovka je festival, který je hlavně o lidech a pro lidi. Baví se tu děti, a že jich bývá požehnaně, i dospělí. Letos díky Folklórnímu mejdlu v pátek a Elpidě v sobotu bylo i hodně seniorů. Habrovka je prostě jedna velká rodina.

Sobotní dopoledne patřilo už tradičně dětským návštěvníkům, na programu byly pohádky i dílny. V poledne pak zpíval v kostele sbor Subito, v amfiteátru o chvíli později Trio Carlos Manouche. Energický mladičký kytarista s brilantní hrou, gypsy jazz a letní počasí. Idylka na druhou. Na hlavním podiu se chystali NTS. Nejtek - Tichý - Smetáček, tři muzikanti se zkušenostmi z různých hudebních žánrů, kteří se spojili v jedinečný projekt. Pro některé možná obtížně stravitelný, pro fajnšmekry ale rozhodně zážitek. Jedna žena s krásným hlasem, jedno violoncello a krabičky - Dorota Barová patřila k nejsilnějším zážitkům celého festivalu, dokonce i jindy veselé děti se zklidnily a poslouchaly.

Michal Morávek s kapelou moc nezaujal, z divadla Hra o Zuzanku jsem viděla jen kousek, Trio Bavlna vůbec. Mezitím už ladili Ľudové mladistvá, aby pak na pódiu předvedli neuvěřitelný výkon. Čtyři lidové zpěvačky, parta jazzmanů. Takhle zní lidové písně současnosti, Slováci mají gule a nebojí se experimentovat. 20 000 židů pod mořem opět předvedli, co znamená umění improvizace. A Hudba Praha? Nostalgie, kapela spíše pro rodiče a střední generaci, bylo to znát v kotli, kde jsme svorně hulákali "Moje máma a můj táta..." a Špinavý záda.

Poslední divadlo opět s Matijou, co už hrál v pátek. Maňáskové divadlo plné narážek a vtípků o smrti, kosti, co ožívají. Temné, ale dobré. Na závěr pak kapela v sále, Helemese z Uherského Brodu chanson-punk a tanečky. Opět skvělý ročník.