keša | Články / Reporty | 27.07.2013
Cyklus Film a živá hudba považuju za nejzásadnější na celé Letní filmové škole. Každý den němý film v doprovodu neoposlouchaných muzikantů, letos ve Slováckém divadle! Díky skvělé dramaturgii jsme tu v minulosti mohli slyšet hrát například OTK, Fetch!, C, Midi Lidi, Please The Trees, Fru Fru, Floexe a mnoho dalších. V dobách dávných, kdy se jednalo jen o „občasník“, tu měl téměř monopol Filip Topol. Nepamatuju špatné vystoupení. Každé dalo filmu nový rozměr. Hlavně když kapely přestávají být kapelami, jejich tvorba se uvolňuje v improvizaci, pryč jsou jejich písně, dosavadní tvorba a tvář.
První den letošního cyklu zahajoval hudebním doprovodem Jan Plíhal. Vyfasoval dva krátké filmy, které mu jednoduše sedly. Prvním byl Tanec svatého Víta z roku 1929 od Jorgeho Bruma do Cantoa. Naprosto nadčasová road movie jezdce krajinou za svou milou, který je zklamán, že pro ni nenašel svatý grál. Střepy krajiny, rozostřené trhy kamerou, Elfland, víly, zjevení, dobré rady nad zlato, psychedelie a no-happy end. Rytmus filmu, s kterým Plíhal pocitově pracoval, jen kytara s efekty vyšlápnutými furt na ON, looper, občasné metronomické beaty a šumy z mixáku. Nálada Plíhalových strun se od začátku do konce půlhodinové poezie nemění, i rádoby veselé scény kytaru nevykolejí a drží najetou notu. A vy pak víte, že to nedopadne dobře.
Změna přichází až v druhém krátkém dokumentárním snímku, tentokráte režiséra Manoela de Oliveiry Práce na řece Douro. Ryby, přístav, trhy, dělníci. V Plíhalových rukou pro změnu delayové ukulele, zasmyčkovaný jemný praskací rytmus jak z desky. Hudba koresponduje s atmosférou bezstarostného pracovního dne.
V půlce snímku tok přeruší chyba promítače, který nevypnul originální zvuk filmu. Plíhal se směje, nechá chvíli hrát původní zvuk kopie za doprovodu orchestru a po jeho utlumení zase pokračuje ve svém. Chvála bohu, nebýt tu on, dávno spím unuděn pod dirigentovou taktovkou! Jen tak dál, a ještě sedmkrát.
Nezbývá, než se těšit na doprovod kapel Planety, Vložte Kočku, Ufajr, Vac da Hawk & Karel Mojžíš, Georg Cremashi & Petr Vrba, Longital a Kochlea.
Letní filmová škola 2013
Film a živá hudba: Tanec svatého Víta (hudební doprovod: Jan Plíhal)
26. 7. 2013, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště
foto © Marek Malůšek
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.