Akana | Články / Recenze | 16.09.2013
Je na čase smířit se s faktem, že arcivévodova glasgowská reinkarnace už druhý takový zářez, jakým byl debut, nenatočí. Dny, v nichž byli Franz Ferdinand čerstvou senzací a úložištěm nadějí, minuly a jim nezbývá, než se snažit udržet nad hladinou. Málokterý z kytarových zázraků nultých let dokázal překročit svůj stín, některým se aspoň daří prodlužovat si trvanlivost, a to můžeme s čistým svědomím říct i o Franz Ferdinand a jejich čtvrté desce. Ta sice nikomu zrak nevytře a žádný velký nábor do fanouškovských řad nevyvolá, ale kapela na ní nepůsobí vyčpěle, hlavu má nahoře a nějaké ty nápady jí v rukávu taky ještě zbyly.
Minulé album přineslo jisté – i když nijak radikální – okukování nových možností, ale z těch náznaků na Right Thoughts, Right Words, Right Action mnoho nezbylo. Franz Ferdinand spíš poslušně srovnali krok a navázali na přímočařejší první dvě desky. V případě úvodní trojice songů se jim to rozhodně vyplácí, jde o chytré a svěží hitovky přesně v tom duchu, jakým si získali jméno. Naléhavý taneční puls, cvrlikající kytarové vyhrávky, efektní klávesy, ironický i bonvivánský Kapranosův zpěv. Tyhle písně úspěšně uvíznou v paměti. Ve střední části ale invence začíná ubývat a jejím řídnoucím porostem prosvítá lysina bezradnosti a vyplňování šablon. Zajímavější jsou až Treason! Animals. a Brief Encounters, důstojné, i když nijak oslnivé zakončení představuje Goodbye Lovers & Friends.
Franz Ferdinand jsou pořád šikovní chlapíci, co umí propojit intelekt s roztančenými údy a napsat dobrou píseň, většinu aktuálních indie objevů strčí hravě do kapsy. Ne všechno, na co sáhnou, se ale třpytí zlatem a také kolej, v níž jedou, je tak nějak pořád hlubší. Nechci být špatným prorokem, ale mám dojem, že Right Thoughts, Right Words, Right Action je jejich posledním albem, na které se čekalo opravdu s napětím. Rád bych se mýlil, mám tyhle elegantní dacany celkem rád.
Franz Ferdinand – Right Thoughts, Right Words, Right Action (Domino, 2013)
www.franzferdinand.com
Jiří Přivřel 04.03.2021
Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.
Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021
Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.
Filip Rabenseifner 23.02.2021
Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.
Jiří Přivřel 22.02.2021
Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.
Jakub Koumar 20.02.2021
V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.
Bibiána Hajdanyová 18.02.2021
Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.
Akana 13.02.2021
A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.
Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021
Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.
Adéla Polka 04.02.2021
Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.
Tomáš Kouřil 02.02.2021
Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.