Články / Recenze

Franz Ferdinand aka máme rádi dacany

Franz Ferdinand aka máme rádi dacany

Akana | Články / Recenze | 16.09.2013

Je na čase smířit se s faktem, že arcivévodova glasgowská reinkarnace už druhý takový zářez, jakým byl debut, nenatočí. Dny, v nichž byli Franz Ferdinand čerstvou senzací a úložištěm nadějí, minuly a jim nezbývá, než se snažit udržet nad hladinou. Málokterý z kytarových zázraků nultých let dokázal překročit svůj stín, některým se aspoň daří prodlužovat si trvanlivost, a to můžeme s čistým svědomím říct i o Franz Ferdinand a jejich čtvrté desce. Ta sice nikomu zrak nevytře a žádný velký nábor do fanouškovských řad nevyvolá, ale kapela na ní nepůsobí vyčpěle, hlavu má nahoře a nějaké ty nápady jí v rukávu taky ještě zbyly.

Minulé album přineslo jisté – i když nijak radikální – okukování nových možností, ale z těch náznaků na Right Thoughts, Right Words, Right Action mnoho nezbylo. Franz Ferdinand spíš poslušně srovnali krok a navázali na přímočařejší první dvě desky. V případě úvodní trojice songů se jim to rozhodně vyplácí, jde o chytré a svěží hitovky přesně v tom duchu, jakým si získali jméno. Naléhavý taneční puls, cvrlikající kytarové vyhrávky, efektní klávesy, ironický i bonvivánský Kapranosův zpěv. Tyhle písně úspěšně uvíznou v paměti. Ve střední části ale invence začíná ubývat a jejím řídnoucím porostem prosvítá lysina bezradnosti a vyplňování šablon. Zajímavější jsou až Treason! Animals. a Brief Encounters, důstojné, i když nijak oslnivé zakončení představuje Goodbye Lovers & Friends.

Franz Ferdinand jsou pořád šikovní chlapíci, co umí propojit intelekt s roztančenými údy a napsat dobrou píseň, většinu aktuálních indie objevů strčí hravě do kapsy. Ne všechno, na co sáhnou, se ale třpytí zlatem a také kolej, v níž jedou, je tak nějak pořád hlubší. Nechci být špatným prorokem, ale mám dojem, že Right Thoughts, Right Words, Right Action je jejich posledním albem, na které se čekalo opravdu s napětím. Rád bych se mýlil, mám tyhle elegantní dacany celkem rád.

Info

Franz Ferdinand – Right Thoughts, Right Words, Right Action (Domino, 2013)
www.franzferdinand.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.