Akana | Články / Recenze | 16.09.2013
Je na čase smířit se s faktem, že arcivévodova glasgowská reinkarnace už druhý takový zářez, jakým byl debut, nenatočí. Dny, v nichž byli Franz Ferdinand čerstvou senzací a úložištěm nadějí, minuly a jim nezbývá, než se snažit udržet nad hladinou. Málokterý z kytarových zázraků nultých let dokázal překročit svůj stín, některým se aspoň daří prodlužovat si trvanlivost, a to můžeme s čistým svědomím říct i o Franz Ferdinand a jejich čtvrté desce. Ta sice nikomu zrak nevytře a žádný velký nábor do fanouškovských řad nevyvolá, ale kapela na ní nepůsobí vyčpěle, hlavu má nahoře a nějaké ty nápady jí v rukávu taky ještě zbyly.
Minulé album přineslo jisté – i když nijak radikální – okukování nových možností, ale z těch náznaků na Right Thoughts, Right Words, Right Action mnoho nezbylo. Franz Ferdinand spíš poslušně srovnali krok a navázali na přímočařejší první dvě desky. V případě úvodní trojice songů se jim to rozhodně vyplácí, jde o chytré a svěží hitovky přesně v tom duchu, jakým si získali jméno. Naléhavý taneční puls, cvrlikající kytarové vyhrávky, efektní klávesy, ironický i bonvivánský Kapranosův zpěv. Tyhle písně úspěšně uvíznou v paměti. Ve střední části ale invence začíná ubývat a jejím řídnoucím porostem prosvítá lysina bezradnosti a vyplňování šablon. Zajímavější jsou až Treason! Animals. a Brief Encounters, důstojné, i když nijak oslnivé zakončení představuje Goodbye Lovers & Friends.
Franz Ferdinand jsou pořád šikovní chlapíci, co umí propojit intelekt s roztančenými údy a napsat dobrou píseň, většinu aktuálních indie objevů strčí hravě do kapsy. Ne všechno, na co sáhnou, se ale třpytí zlatem a také kolej, v níž jedou, je tak nějak pořád hlubší. Nechci být špatným prorokem, ale mám dojem, že Right Thoughts, Right Words, Right Action je jejich posledním albem, na které se čekalo opravdu s napětím. Rád bych se mýlil, mám tyhle elegantní dacany celkem rád.
Franz Ferdinand – Right Thoughts, Right Words, Right Action (Domino, 2013)
www.franzferdinand.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.