Články / Recenze

Fuck Buttons a soundtrack velkoměsta budoucnosti

Fuck Buttons a soundtrack velkoměsta budoucnosti

Anna Libánská | Články / Recenze | 05.08.2013

Traduje se, že třetí deska bývá rozhodující. Kapela už nestojí na rozcestí, na němž se obvykle ocitá vydáním druhé desky, přestává hledat sama sebe. Ukazuje nám, jakou cestu zvolila. Některá to vezme zkratkou v podobě posluchačsky podbízivých melodií poplatných současným žánrovým trendům, jiná se pevně drží dříve vytýčeného směru. Z tvrdých bristolských chlapíků, adorovaných kritikou i fanoušky, se na třetí řadové desce stali uhlazení elegáni. Nahodili sako a zbavili se rozervaných džínů, ovšem stále si ponechávají několikadenní strniště.

První album Street Horrrsing, nesoucí se v duchu noise rocku, protkaly ostré zvuky elektronických kytar, 8-bitovky à la gameboy i vokály, za něž by se nemusela stydět lecjaká hardcorová kapela. Nekompromisní, přímočarý zvuk a hypnotická atmosféra čiročirého chaosu sevřely posluchače a daly vzniknout početné fanouškovské základně, která se s příchodem druhé řadovky Tarot Sport ještě rozšířila. Fuck Buttons se vytasili s hladším zvukem, ve kterém electro, přecházející místy až do tranceu, netvořilo pouhé podkresy písní, nýbrž se stalo jedním z poznávacích znaků alba. Zvuk nabyl na melodičnosti a navzdory všudypřítomné psychedelii se Fuck Buttons stali stravitelní pro širší publikum, jež se nechalo imaginativním proudem skladeb vynést vzhůru k novým hudebním dimenzím. Stále to ovšem nebyla hudba pro každého a ani u novinky Slow Focus tomu není jinak.

Fuck Buttons se při pátrání po nových světech ponořili hlouběji do droneových vod. Úvodní skladba Brainfreeze by v nás mohla vzbudit klamný dojem, že se Fuck Buttons vrátili zpět k ohlušujícímu soundu řinčících kytar, který nás uhranul na prvním albu. Ale už následující Year of the Dog nás vyvádí z omylu – žádná entropie změti hluků se nekoná, zvuk se otáčí o 180° a zastavuje se v poloze futuristického electra, které v dalších skladbách nabývá na agresi a naléhavosti. Ta se hlásí o slovo v Red Wing, tedy v písni rozsekaných a na sebe navršených beatů, které se dostalo i vizuální podoby. Hoši evidentně nechali své noiseové začátky za sebou, odvrhli jakékoliv hudební škatulky a rozhodli se čelit novým výzvám. Leštili, vyhlazovali a vytvořili ze Slow Focus soundtrack velkoměsta budoucnosti. Beaty a syntezátory vykreslují komplikované kovové konstrukce výškových budov a přeplněné dopravní koridory létajících automobilů.

Slow Focus je zhudebněným Návratem do budoucnosti, z něhož se vám bude do přítomnosti vracet jen stěží. Není lepší, ovšem ani horší než opěvované album Tarot Sport. Je zkrátka jiné. A rozhodně depresivnější. Ostatně obrázek si o něm můžete udělat sami. Skupina zavítá 29. září do prostorů pražské MeetFactory, kde se už electro-nezaškatulkovatelné duo představilo v roce 2010. Skvělé dojmy, které kapela v návštěvnících minulých tuzemských koncertů zanechala, dávají tušit, že tento večer byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Info

Fuck Buttons – Slow Focus (ATP Recordings, 2013)
www.fuckbuttons.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.