Články / Offtopic / / Image/vizuály

Fullface: Joker miluje Sex Pistols a Francise Bacona

Fullface: Joker miluje Sex Pistols a Francise Bacona

Ondřej Čížek | Články / Offtopic / / Image/vizuály | 01.09.2014

Britská galerie Tate zveřejnila krátké video, v němž tvůrce batmanovské trilogie Christopher Nolan mluví o obrazech Francise Bacona, které mu posloužily jako jedna z inspirací pro utváření postavy Jokera v Temném rytíři. Důkaz toho, jak může být nesmírně obohacující se k nadpozemské kreaci zesnulého herce Heatha Ledgera neustále vracet a hledat v ní další a nové souvislosti.

Papež, křik a hovězí
"I kinda… like this one, Bob. Leave it," upozorňuje Joker v podání Jacka Nicholsona svého poskoka Boba, aby nezmasakroval slavný obraz Francise Bacona s názvem Figure with Meat z roku 1954. Všechny ostatní umělecké kusy mohou být v prostorách gothamského muzea počmárány a poničeny, pouze Baconův brutální kousek má právo existovat v klidu a pohodě dál. Není divu, že Jokera v prvním Batmanovi Tima Burtona (1989) fascinuje zrovna tenhle zneklidňující výjev s křičícím papežem sedícím před zavěšenými fláky hovězího masa. Momentka jako vystřižená z Jokerovy nejoblíbenější noční můry, která v sobě míchá esenci chladnokrevnosti, šílenství a grotesknosti. Na jedné straně zachycení křečovité hrůzy, na té druhé morbidní ironický škleb. Přesně tak, jak to má Joker (a v tomto případě možná i Burton) nejraději. Přitom, jak poznamenává Jan Petříček ve své zajímavé práci Křik a Francis Bacon, v případě takovýchto Baconových obrazů „zřejmě nejde o nějaké extrémní, výjimečné situace, v nichž by tělo nesmírně, nepřirozeně trpělo; jak se ve vývoji Baconova díla postupně ozřejmuje, jeho cílem nikdy nebylo především zobrazovat nějaké senzační výjevy, nešlo mu o senzaci a násilnost na straně nějakého rozpoznatelného příběhu:„Nakonec již Baconovy figury nejsou vůbec mučenými těly, nýbrž běžnými těly v běžných stavech stísněnosti či nepohodlí.“ (Petříček cituje Gillese Deleuze z knihy Francis Bacon: The Logic of Sensation).

Bible filmových maskérů
Burton dílo Bacona odhaluje v plné kráse a explicitně nechává na diváka působit Jokerův vztah k němu. Christopher Nolan je v tomto ohledu v průběhu děje Temného rytíře (2008) nenápadnější a sází spíše na symbolickou rovinu. I přesto ve fázi pre-produkce snímku za hlavní inspirační zdroj pro zevnějšek moderní verze anarchistického Jokera určil Baconův další slavný obraz - Study after Velázquez´s Portrait of Pope Innocent X z roku 1953.

S předešlým kouskem Figure with Meat má společného sedícího řvoucího papeže, tentokrát bez rozervaného masa z jatek, za to ale v mnohem ostřejší a nervnější fázi připomínající člověka na rozpáleném elektrickém křesle. Apaticky ječící papež trčí na zlatém trůně ve fialově-bílém hábitu, jako by ho obklopovaly elektrické výboje i cosi jako roztřepané energie plynoucí ze zachycení momentu nejzazší přítomnosti. V každém případě znepokojivý, dynamikou a napětím doslova natřískaný obraz, který dle slov Nolana v knize The Art and Making of The Dark Knight Trilogy dokonale vystihuje podstatu Jokerovy věčné roztěkanosti a podrážděnosti. Vrchní maskér Chuck Roven dokonce ve stejné knize podotýká, že zmiňovaný obraz byl pro maskérské oddělení doslova jako bible. Stačí se ostatně zaměřit na nános rozpitých barev vytvářející dojem, že Jokerovi se pod povrchem pomalu, ale jistě rozpadá skutečný obličej.


Ty rty a jizvy si rtěnkou namaluju sám
„Když jsem Heatha viděl poprvé kompletně v kostýmu, se vším make-upem a zelenými vlasy, spadla mi čelist. Ve chvíli, kdy jsem ho uslyšel mluvit se všemi těmi hlasovými vychytávkami, které si pro roli připravil, šel jsem do kolen. Bylo od začátku jasné, že tu roli si maximálně přizpůsobil na tělo, od detailních fyzických nuancí až po nejrůznější způsoby vyjadřování. Absolutně se do toho ponořil, což vedlo do situace, kdy byl vážně k nepoznání," podotýká Roven a v souvislosti s tím zmiňuje i dva zajímavé fakty: Ledger si před každým natáčecím dnem, po skončení hlavní práce maskérského týmu, rituálně sám maloval rty a jizvy rtěnkou. Sám navíc přišel s nápadem, aby Joker, ve scéně, kdy se poprvé objevuje na schůzce s mafiánskými bossy Gothamu, měl na sobě make-up v ucelenější a hutnější podobě. „Tvrdil, že Joker by určitě chtěl na nejdůležitější hlavy gothamského podsvětí maximálně zapůsobit a nic neponechat náhodě,“ dodává Roven.

Prokletý básník, co zešílel
Baconem se v neposlední řadě nechala inspirovat i oscarová kostymérka Linda Hemmingová, již zmiňovaný obraz přesvědčil o tom, že k Jokerovi sedí extravagantní fialový komplet. „Jakmile bylo jasné, že Jokera ztvární mladý populární herec, věděla jsem, že bude potřeba, aby se s postavou mohli mladí alespoň vizuálně identifikovat. Chtěla jsem zkrátka racionalizovat, proč se obléká tak, jak se obléká, udělat ho uvěřitelnějším, než dosud byl po vizuální stránce,“ vysvětluje Hemmingová důvod, proč do vytváření Jokerova šatníku komponovala jak vlivy z tvorby radikální britské módní návrhářky Vivienne Westwoodové, tak frackovité bohémství Petea Dohertyho či agresivní styl svaté punkové trojice Johnny Rotten - Sid Vicious - Iggy Pop.

Tady přeci nejde o hudbu, ale o chaos
Se Sex Pistols navíc Ledgerova Jokera nepojí jen neřízené dekadentní výlevy převzaté právě od Westwoodové, Rottena a Viciouse, ale rovněž výtvarný um pistolského dvorního grafika Jamieho Reida. Černá třískající se v kontrastu s křiklavou žlutou a růžovou, typografie písma odkazující na hrubě poskládané výhružné dopisy nebezpečných anonymů - hlavní poznávací znaky Reidova stylu se naplno projevily na obalech čtyř samostatných singlů Sex Pistols i samotné desky Nevermind The Bollocks, Here´s The Sex Pistols. Alžběta II. coby kriminální živel s přelepenýma očima i ústy nebo roztrhaná britská vlajka, jejíž díry zacelují jedině sichrhajcky. Je to právě ono znectění státních symbolů, sarkasmus, podvratnost a vůbec nálepka čehosi zakázaného, pobuřujícího a ve své době neestetického a neetického, co Reidovým počinům dodává na poutavosti ještě dnes.

Britský kulturní kritik a mediální teoretik Dick Hebdige ve své knize Subkultura a styl píše, že pankáči koncem 70. let začali teatrálně ztvárňovat ekonomickou krizi UK. Otiskli ji do naštvaného slangu, rozedrané a opět pospojované módy a disharmonické hudby („Nejde nám o hudbu, ale o chaos,“ prohlašoval tehdy skálopevně Johnny Rotten s doslova prohnilými zuby). A právě Reidovi se tento motiv úpadku, špinavosti a nihilismu podařilo vtěsnat do grafiky, která jako by odbourávala britský konzervatismus a naopak suverénně uvolňovala všechnu urputně skrývanou agresi, odpor a živelnost.


Ha Ha Ha Ha
Co se Jokera týče, Reidův odkaz se naplno projevuje zejména během velkorysé virální kampaně, která krátila čekání na premiéru Temného rytíře a úspěšně mobilizovala všechny nedočkavé netopýří fanoušky. Ti tak mj. měli možnost pročítat si internetové The Gotham Times, které Joker časem překřtil na The Ha Ha Ha Times a sám je ručně zprasil přesně ve stylu Reidovy neurvalé grafiky. Joker jednoduše popadl fixy, spreje, krev, nůžky a lepidlo a pustil se do vysmívání se jak temnému a bílému rytíři, tak samotnému městu i jeho obyvatelům. Kdoví, zda si během toho navíc nenechal hrát právě Sex Pistols. Sám o sobě ostatně v závěru filmu tvrdí, že je agent of chaos, přičemž Pistole jsou tradičně považováni za agents of anarchy. Tohle by si zasloužilo minimálně jedno velké rodinné foto.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když klip, tak ze Zlína

redakce 16.02.2017

Zlínský Ateliér animované tvorby má v portfoliu klipy MidiLidi nebo Epy De Mye, nedávno k nim přibyla videa Beaty Hlavenkové. Rozhovor s nadějemi české animace.

Tomáš Motal: Komiksy dělám, abych je pak žil

redakce 17.12.2015

S frontmanem imperiálního gangu Schwarzprior Tomášem Motalem o popkulturním houbaření, o fetišizaci aut v jeho autorských komiksech, o nacistické estetice i...

Jakože pláču modrý slzy (Anežka Hošková)

redakce 09.11.2015

S výtvarnicí a promotérkou Anežkou Hoškovou o umění, které není pro každého, o Facebooku jako veřejném deníku, o cestě do Indie. A dalším.

Moimir Papalescu, technooptimista v cylindru

redakce 22.10.2015

Seriál o vizuálech. S elektronickým snílkem Moimirem Papalescu o Bowiem v roli Tesly, o napětí mezi vědou a náboženstvím nebo o genialitě Wellsovy Války světů.

Na odletu z reality, v uších Ghost Stories (Míla Fürstová)

redakce 14.05.2015

Další díl seriálu o vizuální kultuře hudební scény. S Mílou Fürstovou o práci na okřídleném obalu pro poslední desku Coldplay, o myšlenkách na únik z reality, o ženách s pistolemi...

Fullface: Hovory s Wild Tides: Part II

redakce 06.04.2015

S Kubou Kaifoszem z Wild Tides o nahrávání Sever Fashion, o metalu v logu i o tom, co se stane, když Přílivy za zvuků kostelních zvonů zaplaví Hell Camino.

Fullface: Marek Partyš nabízí surreal trip pro DVA

redakce 16.03.2015

Video pro skladbu Nipomo pojal jako surrealistickou koláž, která baví vtipem a vzdušností a ohromuje imaginativností i citem pro detail. Berlin Music Video Awards?

Nic nevyčnívá, nic není jen na efekt (Nikolas Petrlík)

redakce 23.02.2015

Čtrnáctý díl seriálu o vizuálech. S výhercem klání Cover Moon 2014, výtvarníkem Nikolasem Petrlíkem, o škatulkování, o míře autobiografičnosti i odvážných magazínech.

Fullface: Filmový narkoman Vít Hradil

redakce 09.02.2015

Další Fullface má na drátě jméno aktuální: V současné době se podílí na tvorbě televizní adaptace knižních Kmenů, za sebou už má videa pro Vladimira 518, Oriona i kompletní PSH.

Fullface: Vysmátý ďábel na výstavě Mene Mene Tekel Upharsin

redakce 30.12.2014

Temná, krutě sarkastická a vtipná kolekce svébytných plakátů od řady českých i zahraničních výtvarníků a grafiků se v průběhu nového roku zjeví v několika městech po České republice.