Dobršská brána, 18.8. 2018, Dobrš

Mezinárodní hudební festival Dobršská brána není jen o hudbě. V sobotu je dopoledne v zámku v Galerii Co Co vernisáž fotografií Družiny jediné krásy, o patro výš pak další vernisáž, a to výstavy obrazů Scary Monsters and Super Freaks, kterou mají na svědomí Kateřina Barabášová a Marek Schovánek. A protože jsou tématem letošního ročníku dechové nástroje, o hudební doprovod se postarají i někteří ze zúčastněných hudebníků. Odpoledne se pak koncerty přesouvají do kostela, ten první obstará trio Romanovská - Tichý - Hrubý. Působivý je hned začátek, kdy hrají každý z jiného rohu. Po nich se představí saxofonista Michal Wróblewski s japonskou performerkou a tanečnicí Seshen. Potkali se v Norsku, jejich představení je o zkoumání zvuku, dechu a prostoru vnitřního i vnějšího.

Další dva koncerty jsou na kopci u zvonice, nejdříve unplugged trio Karly Braunové, pak rakouské duo Ramsch und Rosen. Hudba z časů dávných i nedávných láká k lelkování na trávě a pozorování letní oblohy. Po menším intermezzu dvou kontrabasistů v hospodě se všichni stěhují na hlavní scénu. Radim Hanousek & Pavel Zlámal Quintet hrají se sadou dvou bicích, dvou saxofonů a klarinetů a jednoho kontrabasu. Festival zakončí Turanga Quartet norského kontrabasisty Matse Eilertsena. Ten je v Dobrši už starý známý, hrál tam loni s jinou sestavou. Muzikanti jsou sympaťáci, jde na nich vidět, jak je společné hraní baví, občas působí jako parta dětí, která se navzájem a přátelsky hecuje.

Festival skončil, v neděli ráno se všichni scházíme v hospodě, snídáme buřtguláš a koláče a vlastně už se nemůžeme dočkat dalšího ročníku. Festival Dobršská brána totiž nejen vpouští do světa tak trochu jiné hudby, ale zároveň je i ostrůvkem porozumění a hlavně místem, kde je prostě dobře a kam se za rok určitě vrátím.