Folkové prázdniny, 27.7. 2015, Náměšť nad Oslavou

V neděli házím áčko, musím do Prahy (ale fotoreport snad bude). V pondělí mě v Náměšti vítá déšť. Naštěstí netrvá dlouho a tak stihnu dojít suchou nohou. Lehce se ochladilo, ale program na hlavní scéně vypadá, že potěší a zahřeje. Večer zahajuje Marián Varga, virtuozní hráč na hammondky a klávesové nástroje. Tichý muž ve svém světě obklopený klapkami. Koncert patři mezi posluchačsky náročnější, ale publikum vytrvá. Po pohádce v bílém stanu a po škvarkovce ovládne podvečerní atmosféru zámecké zahrady Iván Gutierréz s Maderou. Písničkářství, vzpomínky na Zuzku Navarovou, latinskoamerické rytmy. Děti pod pódiem neunávně křepčí, publikum se vrtí do rytmu, lidi se usmívají. Povedený koncert. Od Norů jsem čekala hodně, ale i tak překvapili. V dobrém. Sehrané trio, melodie hozené do jazzu, milé průvodní slovo. Nejlepší skladba? Pseudobachovská. Midnattsang na dobrou noc, kapky deště a podivná melancholie. První ze série nočních koncertů byl v Kapli svaté Anny.A zatímco Norové hráli v parku andělskou hudbu, francouzský niněrista Valentin Clastrier patřil spíše k opačnému pólu. Niněru už jsem slyšela, ale hrát na ni takhle? Chvíli to znělo jako hudba z Marsu, pak jako death metalový koncert, jindy jako orchestr. Nástroj ďábla v rukou Clastiera a ozvěny jeho melodií ve snech. Povedené pondělí.