Galerie

Hřbitovní coming out Anny Baštýřové

Hřbitovní coming out Anny Baštýřové

Anna Baštýřová | Galerie | 04.04.2020

Kamarádka Karolina mi čas od času připomene, že bych měla udělat výstavu.

"No jo," říkám, "ale to nemůžou bejt jenom koncerty, to by bylo moc jednolitý, fotím přece i jiný věci."
"No a co ráda fotíš, kromě koncertů?"
"No... hřbitovy."

Přemýšlím, jak jsem k tomu vlastně došla. Byly doby, kdy jsem hřbitovy považovala za smutná a ponurá místa. A pak se to nějak otočilo. Asi to bylo s příchodem do Prahy. Doma na vsi jsem chodila do lesa, tady žádnej les poblíž nemám, tak jsem začala chodit na Olšany, do tý starý části, kde jsou náhrobky věkovitý, dost často značně neudržovaný a ještě častěji hojně porostlý břečťanem. Všude zeleň, i v zimě. Na hřbitově je klid, většinou tam neotravuje moc živejch a člověk tam tak nějak nalezne útěšnej pocit, že jednou, jednou už nebude bolet ani srdce, ani nic jinýho.

Časem to tak nějak přerostlo v to, že když jedu někam na výlet, snažím se podívat i na místní hřbitov. Takhle jsme se ségrou zašly na hřbitov ve Filadelfii - tam byly zvláštní, konferenčním stolkům podobný náhrobky. V Paříži na hřbitově Montparnassse nebo Père-Lachaise si potrpěj na takový úzký minidomečky. Na hřbitov jsem se podívala i v Římě, tam zase mají palmy.

V Praze nejradši chodím na Olšany, a relativně nedávno jsem "objevila" hřbitov Vinohradský, kde to na jaře vypadá skoro jako v sadu. Podívala jsem se samozřejmě i do Bohnic, na starý hřbitov přínáležející k léčebně, poněkud nepěkně nazývaný "Hřbitov bláznů". Dostaly jsme se tam, opět se ségrou, jakžtakž legálně, s průvodcem, v době, kdy to ještě šlo. Znova už tam nikdy nepůjdu a citlivějším povahám návštěvu nedoporučuju.

Dost dlouho jsem si myslela, že mám tuhle "úchylku" sama, ale když jsem se to osmělila občas někomu zmínit, zjistila jsem, že na hřbitovy rádo chodí docela dost lidí. Je nás víc!

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Hybrid Sessions #10, Jaromír Honzák + Zdeněk Závodný, 28.5.2020, Kampus Hybernská, Praha

Anna Baštýřová 29.05.2020

Živá hudba, free jazz.

Taneční workshop se Cécile Da Costa, 23.5.2020, Uhelný mlýn, Libčice nad Vltavou

Kristýna Šaarová 26.05.2020

Každý měsíc se tančí v Uhelném mlýně s členkou Spitfire Company, Cécile da Costa.

Káznice Live: Iva Bittová na vlnách Dunaje, 22.5.2020, Káznice, Brno

Vlastimil Vojáček 24.05.2020

Iva Bittová a Dunaj, dvě české legendy se protnuly a vytvořily hudební magii v prostorách brněnské Káznice.

První poslech kompilace Full Moon 10, 22.5.2020, Rekomando, Praha

Mária Karľaková 23.05.2020

Niet krajšieho miesta. Niet krajších ľudí. Soundtrack k životu.

Barvy karantény podle Honzy Waldy Valíka

Honza walda Valík 23.05.2020

V barevném podání bez lidí, pouze příroda a architektura.

Fotografická štafeta Full Moonu (2. díl)

redakce 23.05.2020

Devět našich fotografů podruhé vybírá fotky na základě asociací.

Sto dvacet úplňků (2. díl)

redakce 21.05.2020

Cesty úplňků jsou nevyzpytatelné. Kde (a s kým) všude náš časák byl?

The Magic of Forest by Mario Sikora

Mario Sikora 15.05.2020

V době omezení dostala koncertní i portrétní fotografie nafrak.

Takové to bylo: 7 let Full Moonu

redakce 14.05.2020

K oslavám sedmi let časopisu jsme uspořádali výstavu v Mariánských Lázních v rámci Marienbad Film Festivalu, kde byla z každého čísla vybrána jedna stránka.

Aprílová 30 Michala Augustiniho, Londýn

Michal Augustini 12.05.2020

Vizuálne zážitky Londýnskej spojky