Tereza Kunderová | Galerie | 03.09.2016
Už ani nevím, kdy naposledy jsem se těšila na předkapelu stejně jako na hlavní hvězdu večera. Teď to přišlo. Lenka Dusilová vskutku není žádné křoví ani hudební vata. Kdo její vystoupení zazdil, nechť lituje. A pořádně! Fíha! A potom už Julianna Barwick, éterické stvoření, které nás bez jediného zastavení vedlo dál a dál cestami své hypnotické hudby. Styděla jsem se za cvakání fotoaparátu, které bylo nenápadné zhruba jako výbuch menšího granátu. Zvuk projíždějící tichou melodií jak nůž. S každým dalším bodnutím přicházely intenzivnější pocity vlastního buranství. Tak jsem nakonec už jen stála za sloupem, s foťákem sice instinktivně napřaženým, ale očima zavřenýma. Okouzlené tvrdé Ý. Protože v Akropoli na malou chvíli existoval jiný svět.
redakce 04.01.2021
V rámci rekapitulace toho nejlepšího, co se do tištěných čísel Full Moonu letos dostalo, vybíráme i letos nejlepší původní portrétní fotografie.
Anna Baštýřová 20.12.2020
Pražské Punctum se na jeden večer proměnilo v Rickey Mouseův Fun House.
Matěj Hošek 13.12.2020
Livestream křtu druhé desky Povodí Ohře Dva trámy na kříž.
Natália Zajačiková 06.12.2020
... jediné, na čo myslím, je: Kedy som si to vlastne naposledy zatancovala?
Kristýna Šaarová 06.12.2020
Nechat se pronásledovat kvokajícím vysavačem.
Kristýna Šaarová 30.11.2020
Život není trasa z bodu A do bodu B.
Anna Baštýřová 18.11.2020
Jak jsem se vetřela na natáčení klipu.
Tyn Týna 09.11.2020
Když nemůžem do Ji.hlavy, musí Ji.hlava k nám.
Vrbaak 06.11.2020
Zbylo mi jen přerovnávání archivu. Vzpomínám, jak moc nahlas to tehdy bylo.
Tyn Týna 30.10.2020
První report z Jihlavy bez Ji-hlavy.
