Články / Reporty

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina | Články / Reporty | 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu. Možná to platí pro Velkou Británii, která udává trendy, ale ty se nechytí všude stejně. V Česku pořád vládnou kytarovky. Ať už u spousty skupin z mainstreamových rádií nebo u těch, které se schovávají v podzemních klubech. Nebylo tomu jinak ani v pražském Café V lese.

Na akci pojmenované New Czech Indie Night se daly dohromady tři mladé české kapely a uspořádaly koncert nejen pro svoje rodiny a kamarády. Vršovický klub se příjemně zaplnil převážně mladým publikem, včetně náhodných návštěvníků a cizinců. Na páteční večer by to byla energie příliš jemná a plavná, na příjemné snění uprostřed týdne tak akorát. Pomalý rozjezd zajistila mostecká kapela Favorite Obsession. Přestože mladičké trio párkrát rytmicky zakoplo, charisma frontmanky Karolíny Nodesové bylo nepřehlédnutelné. Jejím povětšině melancholickým písním, které místy asociovaly The xx, místy expresivní The Cranberries, nechyběl cit pro melodii a náladu. Nahrávaly tomu i jemný, ale výrazný hlas a zastřené shoegazové plochy. Celému setu ovšem malinko chyběla sytost: kdyby kytarové pasáže podpořily syntezátorové vibrace a vokál se nebál vystoupat do pořádných výšek (na což bezpochyby má potenciál), vlna kosmického snění by byla přesvědčivější.

O hlučné kytarové návaly se postarali Page Turners. Moskva meets Sokolov, Jimmy Page meets Alex Turner. Sebevědomé podání po vzoru frontmana Arctic Monkeys a oldschoolová rocková sóla tu opravdu byla, ale většina setu se držela středně rychlého tempa a trsací písničky o lásce poněkud splývaly. Pár letmých momentů, v nichž okouzlující hlas frontmana Mishy Kiristaeva šel do nižších poloh, opravdu zasáhlo. Page Turners by zatraceně slušely pomalé balady, kytarový přetlak je okrádá o opravdovou emoci.

Pražští Ending, kteří večer věrni svému názvu ukončili, by měli svými rychlými funky songy roztančit celý sál, ten už ovšem pomalu řídnul. Ačkoli působili ze všech tří kapel nejzkušeněji a nejsladěněji, nebudili v podstatě žádný dojem – jejich hudba byla hezkou kulisou pro závěrečný pokec s kamarády.

Info

New Czech Indie Night:
Favorite Obsession + Page Turners + Ending
12. 2. 2020 Cafe v Lese, Praha

foto © Kateryna Ruzhyna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace