Lodžie Worldfest, 7.9.2024, Valdštejnská Lodžie, Jičín

Už od rána byl program na Worldfestu plný událostí a aktivit, které se nedaly stihnout. Slunce svítilo, a i když bylo trochu horko, na atmosféře to vůbec neubralo – ba naopak, bylo to jako stvořené pro setkávání s přáteli a poslech hudby pod širým nebem. Vládla pohoda, klid a pospolitost, nikde žádný chaos, žádné problémy. Od stánků přes dílničky po grafiku, vše v Lodžie je vkusné a oku lahodící, bez zbytečného vizuálního balastu.

Jedním z vrcholů byla ranní návštěva Lesní kavárny na tajemném místě, kde zvířátka obsluhovala hosty. Na menu byly židovské dobroty, které se jí u příležitosti svátků jako chanukka, purim a další.

Hudba byla přítomná na každém kroku, hrálo se na různých místech v Lodžii i v jejím okolí. Přestože jsem některé koncerty zmeškala, jako třeba irskou session, podařilo se mi užít si celý koncert Aidy Mujačić. Její písně v kostele i za kostelem s výhledem přes hřbitov na Jičín měly zvláštní, až mystické kouzlo.

Z divadel zaujala Damúza s představením Golem nebo Spielraum Kollektiv a jejich papírové hrátky Papírrr. A ve sklepení pak pro dospělé silné představení Ewy Zurakovské Hlas sirén. Mezi dalšími účinkujícími byli třeba staří známí Polanský vs. Langman, Barbora Xu nebo Toot Ensemble. Zazářila i Jelena Popržan a italská kapela Yaraka. Stihla jsem i divoký rej v šapitó s Merbo Trubky a Rajtarajem. Peregrin jsem pak slyšela jen z dálky, byla příjemnou kulisou k nočním setkání s přáteli pod korunami stromů v zámeckém parku.