Foto: Tereza Kunderová | Galerie | 13.11.2017
Koukám se nahoru, jak zarputilý chlápek po každé písničce popotahuje mikrofon o dva metry dozadu, aby jej mohl při té nadcházející opět vlastní vahou nevědomky natlačit skoro do publika. Koukám na něj a mám čím dál silnější pocit, že od posledně vypadá líp. Asi to zní hloupě, nevím, ale nehledě na to, o čem zpívá, cosi v kamenné tváři Marka Lanegana vypadá spokojeně. Takový malý oxymóron. A možná jen jedna z mých dalších fantasmagorií. Každopádně je fajn odcházet z nádherného koncertu domů s pocitem, že Lanegan vypadá nikoli jako po dlouhá staletí vichry a dešti bičovaný skalní masiv, nýbrž jako celkem spokojený, po dlouhá staletí vichry a dešti bičovaný skalní masiv.
Zuzana Valešová 27.03.2024
Hudobný výlet plný budovania ohromného napätia, následného uvoľnenia a tiež veľkej zábavy.
Anna Bartolotti 25.03.2024
Giant what?
Kateřina Fialová 24.03.2024
Chief Bromden křtili.
Jakub Václavek 24.03.2024
Ve znamení rockových kytar, klidných, divokých i velmi divokých tanečků.
Sebastian Vošvrda 24.03.2024
Tato kooperace překvapuje.
Tyn Týna 24.03.2024
Savčí ruce v plné kráse.
Tyn Týna 24.03.2024
obilí v lese vyrostlo velice.
Jiří Přivřel 23.03.2024
ASO ateliéry otevřeny.
Jakub Václavek 23.03.2024
The Clockworks znovu v Café V lese, kam přijeli představit loňskou desku Exit Strategy.
Honza walda Valík 20.03.2024
Maďarské hardcore v Kaštanu.