Nylon Jail + Dirty Old Dogs + Blacksea, 10.5.2018, Konvikt, Olomouc

Nylon Jail otevřeli festival Divadelní Flora Olomouc (po boku s Dirty Old Dogs a Blacksea). A šlo o očekávanou událost, protože nestáli na pódiu tři roky, když v létě 2015 nečekaně ohlásili konec činnosti. Teď vystoupili s novými písněmi, i v nové sestavě, z té původní zůstala jen ústřední dvojice, zpěvák Jiří Jirák a kytarista Roman Vičík.

Kdo sledoval návrat Nylon Jail v uplynulém roce, kdy postupně vydali šest videosinglů, mohl tušit, čím hodinový set zahájí. Píseň I’m Here Again jako by Vičík napsal právě kvůli návratu, jako manifest. Nylon Jail uvedli skladby z připravované nahrávky Irreversible Changes, která by měla vyjít letos na podzim, ale v repertoáru si nechali i písničky z debutu My Heart Soars Like a Hawk. Ty nové jsou syrovější a přímočařejší (I’m Here Again, Man on the Dark Chair), jako by si byli Nylon Jail vědomi, že není času nazbyt, že pauzou ho ztratili dost. Pokud dojde na sentiment, tak je otevřeně přiznaný (Sentimental Girl), další skladby se vezou na vlně svěžího grooveu a mají hitový potenciál (Just Soul, Strange Reapers).

Nová sestava působila sehraně: ve stínu Romana Vičíka rozhodně nestojí druhý kytarista Tomáš Procházka, dobře zapadl i baskytarista Filip Lorenc. Navíc s kopákem Kláry Böhmové kopou Nylon Jail pod vysokým napětím.

Návrat na pódium to byl, jak se říká, důstojný. Skupina na nevelkém prostoru v šapitó vsadila na hudbu, obešla se bez nadbytečných efektů, v zádech pouze s projekcí ilustrace Pavla Formana z připravované desky. Show s minimálními prostředky vyslala jasnou zprávu: Nylon Jail jsou zpět! Během letních měsíců se budou snažit přesvědčit i návštěvníky festivalů jako Metronome, Boskovice, Banát, Pelhřimovy a další. Mají čím.