Články / Sloupky/Blogy

Gastroblink: Rock ve Vroutku II.

Gastroblink: Rock ve Vroutku II.

Zdeněk Malinský | Články / Sloupky/Blogy | 01.09.2013

Ze soboty. Počasí se v závěru poněkud zhoršilo a proti předpovědi sprchlo mnohem dříve. Nejvíce to „postihlo“ Tata Bojs, po zbylá dvě vystoupení déšť slábl až úplně přestal.

Loco Loco jsem nestihl, Baumaxu vyslechl zpovzdálí – pořád stejný. Co napsat o Android Asteroid? Hudba z výtahu, ale proč tady? Prago Union zase s živými muzikanty. Kata mám rád, ale už by to skoro chtělo posunout se zase dál. On na to má. Skyline minulý rok opustil jeden člen, a tak má Marka více prostoru. Živě jsou vždycky skvělí, letos měli dobrý, hutný zvuk, starší pecky doplnili pěti kusy z nové desky.

United Flavours jsou už skoro zdejším inventářem. Znám z minulých ročníků a protože mě jejich hudba nikterak neoslovuje, využil jsem jejich podvečerní set k převleku do teplejšího a nepromokavého. Perfect Giddimani přiletěl z New Yorku jen na vroutecké vystoupení a hned se zase do NY vracel. Reggae (a dancehall), nic víc, nic míň. Vystoupení Tata Bojs bylo předposlední z výročního turné kapely (poslední 7. září v Olomouci). Velmi vysoký standard, kluky to i po pětadvaceti letech baví. Bezpochyby hvězdy festivalu, jeden z vrcholů letošního RFCH. Jo a taky měli nové nástroje a nové vizuály. Herbaliser, lákadlo a největší hvězdy očekávání naplnili i překročili. Nemálo lidí sem jelo jen kvůli nim a já dodávám jen jedno veliké WAU. Před vystoupením Qemists Live jsme zvažovali, zda zůstaneme nebo půjdeme domů, že nic lepšího už asi letos nebude. A byla by to (skoro) osudová chyba. Představte si Skyline, ale tvrdší, rychlejší, hlasitější a o několik levelů lepší. Doufám, že mě nikdo nefotil – s otevřenou pusou bych vypadal jako chovanec ústavu. Na to už ani největší wau nestačí. 118 punktů (ze sta možných). Bylo to, jako kdyby tam přistáli koaliční partneři Jyrky Paroubkoujc – marťani. V místě a čase nejlepší, co jsem kdy ve Vroutku viděl.

Info

Rock for Church(ill)
31. 8. 2013, Vroutek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.