Články / Recenze

Gemer je vesmír!

Gemer je vesmír!

Michal Smrčina | Články / Recenze | 30.09.2018

Texty technických publikací jsou obvykle určeny úzké skupině poučených čtenářů, kteří ví, o čem je řeč, a k popisovanému mají jakýsi vztah. Když tedy skupina lokálních patriotů, košická kulturní fronta zvaná Východné pobrežie, přišla s nápadem crowdfundovat knihu o postindustriálním dědictví opomíjeného slovenského gemerského regionu, byl lehký údiv na místě. Kniha ale překračuje formát „grafikonu” (obvykle grafická podoba jízdního řádu), i když se tak jmenuje, a zdaleka necílí jen na šotouše (člověk, který má silnou zálibu v železniční, případně i jiné veřejné dopravě, pozn. ed.). Už první prolistování ukazuje formální zpracování nezvyklé u tohoto typu knih – grafika, vazba i civilní, a přitom sugestivní fotografie.

Gemer je kraj svébytný i izolovaný, ležící ve středovýchodním Slovensku. Grafikon se zaměřuje na příběhy tří železničních tratí (165, 166, 167), které ho protkávají a jejichž provoz byl nedávno ukončen. Mohlo by se jednat jen o techno-fetišizující popisy industriálu, architektury, geografie, historie, namísto toho má struktura knihy dynamiku a encyklopedické pasáže oživuje opakujícími se dotazy k lokálním obyvatelům. Sleduje nádraží, stanice, zastávky i řeky – ne jen jako objekty, ale jako místa. Pohledem místních ukazuje, že ačkoli funkce nádraží zůstávala stejná, společenská role se proměňovala – od místa setkávání celé vesnice, hostící ceremonie příjezdů a odjezdů, přes zašívárnu dospívajících a svět, v němž se mohli nerušeně oddávat neřestem, po proměnu v soukromé domky se zahrádkou u trati či prostě ruiny. Autoři se ke specifickému geniu loci dostávají právě skrze rekonstrukci vzpomínek místních a jejich postřehy – kdo jiný je povolanější o tomto rozprávět a ukazovat podstatu prostor, které by jinak zmizely bez povšimnutí? Vrstvy osobních vzpomínek, reflexe toho, co bylo, vyhlídky na to, co by mohlo být. Vtip i každodenní postřehy. “Miesto gastro prevádzky navštívite radšej potraviny, miesto kaviarne radšej automat na kávu. Napriek tomu, ak vás fascinujú ruiny, technické pamiatky a rurálny svet par excellence, niet lepšieho výberu.”

Nejde o zbytečnou idealizaci, promluvy jsou věcné, i když s nostalgickou polevou. Zmíněné tři trati jsou spjaty jak s historií Gemeru, tak s jeho nerostným bohatstvím. Jeho těžba za sebou zanechala doly, fabriky a infrastrukturu, ale také příznačné magnezitové „měsíční krajiny” kontrastující s okolní divokou přírodou. Putujeme skrze opuštěné tunely a viadukty napříč, z vesnice do vesnice.

Publikace chce nejen dokumentovat, ale také Gemer vrátit zpět na mapu (formou rekontextualizovaného grafikonu doslova) a ukázat, že nedávná industriální historie se dá uchopit informačně uceleně, a přitom poutavě. Katalog, dokument, životopis krajiny a lidí. Uhlově černé desky knihy, měkké světlo fotek, ostré úsečky půdorysů a vzpomínky na proštíplé vlakové lístky z hnědého kartonu z minulosti. Encyklopedičnost technických exkurzů byla jen záminkou ke vzniku bibliofilského díla.

Info

Danka Bodnárová, Mišo Hudák, Slavo Stankovič – Gemer je vesmír – Grafikon 165, 166, 167 (Východné pobřežie, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.