Články / Rozhovory

George Clark (Deafheaven): Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek

George Clark (Deafheaven): Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek

Jiří Mališ | Články / Rozhovory | 08.09.2019

Američtí Deafheaven hrdě nosí nálepku kapely, která v tomto desetiletí nejvýrazněji zamíchala vodami black metalu. Vlivy shoegazu a postrocku nebyly tvrdým jádrem fanoušků přijaty valně, ale celosvětový úspěch a oslavné recenze je vystřelily na výsluní žánru. Během kodaňské zastávky evropského turné se frontman George Clark rozpovídal o procesu, který z novinky Ordinary Corrupt Human Love udělal nejdůležitější album jejich kariéry.

Zatímco na předchozí desce New Bermuda jste přitvrdili, na Ordinary Corrupt Human Love zní jako byste našli vnitřní klid.
První tři desky představují trilogii odehrávající se v našich dvacítkách, možná by se tomu dalo říkat mládí. Mají podobný zvuk nebo jeho různé varianty. Na Ordinary Corrupt Human Love nepřicházíme vyloženě s novým zvukem, možná zníme uvědoměleji, hlavně jsme ale během let poznali, kým jsme - jak osobně, tak jako kapela.

V textech se objevuje více lásky a naděje a instrumentální pasáže, které byly vždy velkolepé, díky tomu zní až nezvykle pozitivně.
Chtěli jsme přijít s albem, které sálá pozitivitou, aniž bychom úplně vyjeli ze svých kolejí. Během psaní jsem se snažil lépe porozumět věcem, o kterých píšu, a spousta textů je založena na pozorování všedního života. Chtěl jsem najít pojítka mezi lidmi a vyjádřit, že spousta z nás si v životě projde podobnými situacemi.

soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Deafheaven s Touché Amoré a Portrayal of Guilt probíhá do 18. září 2019 zde

Dá se říct, že Ordinary Corrupt Human Love je osobnější?
Rozhodně je přízemnější, stíráme hranici mezi tím, kým jsme v kapele a mimo ni. Dalo nám to větší svobodu během psaní, na povrch vystoupily osobní inspirace. Když jsme desku dokončili, připadalo nám, jako bychom sundali masky. Naživo jsme samozřejmě pořád agresivní, to je zakořeněné, živě vyplouvá na povrch spousta rozdílů mezi novým a starým materiálem. A právě koncerty tvoří most mezi minulostí a současností. Dodává to celému turné hloubku a myslím, že publikum to cítí.

Ve vaší hudbě byl vždy patrný vliv postrocku, letos přibyla přirovnání k ranému britpopu. Jak jste došli k novým inspiracím?
Myslím, že jsme se začali cítit pohodlněji. Psaní nebývalo nejjednodušší, po pěti letech ale lépe známe své povahy a styly práce, takže to celé bylo přirozenější než kdy jindy.

Ve skladbě Night People hostuje Chelsea Wolfe. A není to jediná kolaborace…
Night People a Near měly původně jen propojit delší písně, ale když jsme na nich dělali a dostali nápad oslovit Chelsea Wolfe, staly se z nich plnohodnotné skladby. Spolupracovat s jinými umělci je důležité, rozšiřuje to náš potenciál, ale nemyslím, že by to mělo nějaký zásadní dopad na naši tvorbu. Jsou to spíš zábavné experimenty, zpestření. A díky kolaboracím jsme složili poctu našemu domovu. Soustředili jsme se na oblast sanfranciského zálivu - báseň, kterou deska začíná, je od našeho oaklandského kamaráda, čte jí Nadia Kury (přítelkyně kytarista Shiva Mehry, pozn. a.) a i Chelsea je z Kalifornie. Osobních odkazů je tam ale daleko víc. Na první pohled sice nejsou zřetelné, ale odhalovat osobní detaily není nikdy jednoduché. I proto je Ordinary Corrupt Human Love naše nejdůležitější nahrávka.

Byli jste po jejím vydání nervózní?
Určitý stres z toho, jak veřejnost přijme novou desku, ve vás vždycky někde je. Nejvíc nás ale hnala snaha vyhnout se nudě. Strach z obyčejnosti a narůstající sebevědomí nám nakonec umožnilo takovou desku. Jsou tam pořád prvky, které nás definovaly už na Roads to Judah, ale je znát pokrok, jehož jsme za tu dobu dosáhli.

Na turné se zříkáte tradice, že nové album představujete v plné délce.
Už jsme spolu dlouho a je na čase s publikem vyjednávat. V Evropě nehrajeme tak často a je nám jasné, že většina lidí si chodí poslechnout starší materiál. Tentokrát v setlistu skáčeme z alba na album a lidi si to chválí.

Co vás kreativně posunulo od posledního nahrávání?
Dovolili jsme si od hudby poodstoupit. Od vydání Sunbather jsme byli v jednom kole a bylo na čase vzít si malou dovolenou. Momenty, kdy se člověk oprostí od věcí, které dělá dennodenně, se několikanásobně vrátí. Když jsme se znovu potkali, všichni jsme měli moře nápadů a nemohli se dočkat skládání. Většina z nich se na desce nakonec i objevuje - vlivy postrocku, delší instrumentální pasáže… Když jsem v recenzích četl, že místy zníme jako Oasis, líbilo se mi to. Každé album je pro nás vyjádřením odlišného odstínu našich osobností a letos jsme udělali zatím největší krok kupředu. Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek, dost možná určující album naší kariéry.

Info

Deafheaven
web kapely

Živě:
Deafheaven (us) + Touché Amoré (us) + Portrayal of Guilt (us)
21. 9. 2019 19:30
MeetFactory, Praha
fb událost

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Kewu: Hodně jsem se toho naučil sám

Mariia Smirnova 21.02.2024

Stál za vznikem kolektivu Unizone a také spoluorganizuje akce Addict s NobodyListen. Nedávnou novinkou je, že Mikuláš začne vyučovat djing ve Skvotu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace