Články / Reporty

Good vibrations (Deafheaven & co.)

Good vibrations (Deafheaven & co.)

Lukáš Grygar | Články / Reporty | 23.09.2019

Řekni mi, na koho z lineupu vyrazíš, a já ti řeknu, jak moc tě bolí srdce? Do MeetFactory jsem vyrazil na Touché Amoré a bolela mě noha, se kterou jsem si cosi provedl toho dne na fotbalovém turnaji. Svůj vztah k headlinerům Deafheaven bych definoval jako uznale vlažný: uznávám, o co se v různých permutacích snaží, ale když jsem je viděl naposledy, nijak mne to nerozpálilo. Pravda, on se psal rok 2012 a Deafheaven v Drážďanech předskakovali hlavním hvězdám z Russian Circles. Poslouchal jsem jejich tehdejší hluk především se zaujetím pro hrané floutkovství frontmana George Clarka, a pak už se věnoval hlavní kapele večera.

V MeetFactory jsem očekával, že to bude naruby: na Touché Amoré možná nepřísahám tolik jako řada potem zbrocených duší v kotli, ale nemít nohu mimo provoz, protancoval bych i kopačky. „Bude moshpit?“ ptal se kdosi po úvodním setu odvážných mladých chlapců z Portrayal of Guilt (kombinovat neurotičnost bostonské hardcorové scény a ozajstný jazzrock odvahu bytostně vyžaduje). Odpovědí bylo Jeremyho vrhnutí se pod pódium hned po úvodním roztleskání ...and now it‘s happening in mine, kdy se k němu slétl každý, kdo měl nohy v pořádku a debutovou desku v krvi. Touché Amoré ji na aktuálním turné přehrávají celou a je to, jak se říká v odborných kruzích, tzv. celé dobré.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady

Jakkoli před nimi působili Portrayal of Guilt ve své žánrové roztěkanosti sympaticky, rozdíl mezi kapelou založenou před dvěma lety a vyhranými mistry vykřičených zpovědí nemohl být výmluvnější. Soustředěný útok poslal těla do pohybu a duše do vzduchu, respektive za nimi šly nahoru i ta těla: příboje emotivního nářezu svezly hned několik rozzářených surfařů. Kolik chlapských polibků na řídnoucí lebky jsem stihl zahlédnout? Minimálně tři.

Kšiltovky, nikoli mařeny, chtělo by se v tu chvíli zvolat, jenomže můj koncept byl rozmetán nástupem Deafheaven. George Clarke už se nestříhá, už není árijsky vylepaný, ale naopak hází mařenou v perfektně nacvičeném souladu s hudbou, která se do publika vyplavila jako vlna vpravdě přílivová. Nejsem první, kdo slyší v produkci Deafheaven specifické řešení rovnice black metal + surf rock + Guns N‘ Roses, ale o sobotní smíchovské noci bylo doloženo bez prostoru k pochybnostem. Srkal jsem trve black kafe a nechal se zalévat dehtem dobra, prýštícím ze stage s každým švihem Clarkových vlasů.

Jasně, v Brought Back to the Water sice zase ječel, jak „multiverse of fuchsia and violet surrenders to blackness now“, ale v tu chvíli mi to přišlo přesně naopak.

Info

Deafheaven (us) + Touché Amoré (us) + Portrayal of Guilt (us)
21. 9. 2019 MeetFactory, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace