Michal Pařízek | Články / Recenze | 16.12.2013
Grant Hart ke koncepčním albům vždycky tíhl, Zen Arcade od Hüsker Dü nebo Last Days od Pompeii berte jako důkaz. O novince inspirované novelou Paradise Lost Jonathana Miltona mluvil už při své návštěvě v Praze, nyní po téměř třech letech je The Argument na světě. K Miltonovi jako inspiraci přibyl William S. Burroughs a jeho nepublikovaný sci-fi příběh Lost Paradise, s Hartem se svého času dobře znali. The Argument ovšem nejsou žádné literární orgie, ale průbojné rockové album se silnými písněmi a hned několika hity. Grant Hart má obrovský dar skládat a právě nové album je asi jeho vůbec nejsilnějším. Spolu s klasickou Workbook a letošní Silver Age od Boba Moulda patří také k nejlepším počinům po rozpadu Hüsker Dü.
Minulé album Hot Wax nahrál Hart se členy Godspeed You! Black Emperor a Thee Silver Mt. Zion, Argument naopak jen s minimální pomocí několika přátel. Novinka se pyšní svěží uvolněnou atmosférou, přímočaré rockové písně občas dobarvují pro Harta ne úplně obvyklé nástroje jako akordeon nebo varhany. Deska vzdává hold odkazu šedesátých let, trochu podobně jako kompletní tvorba Hüsker Dü. V některých momentech skladby připomenou Davida Bowieho nebo The Kinks, jindy zase The Byrds. Argument je barevnou kolekcí, hity jako Morningstar, Sin nebo Glorious doplňují vypjaté balady (Is the Sky the Limit?) nebo kouzelně psychedelické koláže (Awake, Arise!). Pětasedmdesát minut je na dnešní dobu velká časová plocha, udržet atmosféru a tempo se ovšem povedlo. Grant Hart se rozmáchl, nadechl a vyhrál.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.