Články / Rozhovory

Guilty Echoes: hlásíme se k brněnské kytarové renesanci

Guilty Echoes: hlásíme se k brněnské kytarové renesanci

David Loch, Vojta Hněvkovský | Články / Rozhovory | 02.05.2018

Sérii rozhovorů finalistů talentové soutěže 1Band2Play 2018 uzavíráme během větrného nedělního odpoledne v Riegrových sadech. Petr a Honza. Osobní zpověď poloviny brněnských Guilty Echoes. Odložte Chvilku pro tebe. Začíná exkurze po čerstvých posilách kytarové alternativy.

Jak u vás vypadá tvůrčí proces? Kdo skládá?
HONZA: Teď se snažíme fungovat tak, že někdo přinese nějaký nápad se základní strukturou a všichni to dodělají. Ale zpočátku jsem chodil primárně já.

PETR: Honza vždycky přišel s nějakým nápadem, který se hrozně často opakoval. On si myslel, že je to něco jiného, ale místo „céčka“ hrál třeba znova „céčko“. Já se to poté snažil řešit různými beaty, které si nebyly zas tak podobný, abych Honzu donutil hrát jinak. Zpočátku byl hrozně nešťastný, že mu kapela kazí skladby, ale už si na to docela zvykl.

Takže žádné pnutí v kapele při skládání není?
PETR: Na to odpovím já, protože vím, co chceš říct…

HONZA: Tam žádné pnutí nebylo. (smích)

PETR: Jasně, kámo, jasně. My jsme teď dělali novej vál a Honza přišel s novým riffem a začal hrát tu jeho flow, ze které jsem ho musel dostat. Tak jsem řezal na cowbell. Hrozně ho to naštvalo, ale pak mi druhý den psal „Petře, ty vole, není to špatný. Asi z toho něco bude.“


Se ti to rozleželo přes noc?
HONZA: Já přemýšlím nad věcmi ve sprše. Proto máme docela velké účty za vodu. Ale k tomu cowbellu, ono se to celé hodně rytmicky předělalo. Na tom má zásluhu náš basák Radomír. Udělali jsme tam mezery podle jeho návrhů, takže ten cowbell víc vynikl. A vzniklo z toho úplně něco jiného. Příkladem je skladba Chloride z našeho EP. Ze začátku to znělo jako texaský song, ale pak jsme jednoho večera byli u mě doma a pustili si samply. Najednou je to jinej vál s jinými akordy.

Kde a jak vznikalo vaše EP Upset?
PETR: My se to EPčko snažili nahrát několikrát. Vždy to bylo takové bastlení. Jakože kamarádi kamarádů se nabízeli „Já k vám přijdu s mikrofonem a to bude dobrý.“ Ono to nikdy dobrý nebylo. První probíhalo ve zkušebně. Ale náš „inženýr“ nebyl schopný zapnout nahrávání, takže jsme spoustu materiálu nahrávali znova a znova. Pak jsme byli u Honzovýho kamaráda...

HONZA: Neříkej jméno, prosím tě.

PETR: Poté jsme byli u kamaráda našeho kytaristy a tam jsme si řekli, že máme celý den, klid a vše si nachystáme. Uděláme si to hezký. Tak jsme přijeli v devět ráno v neděli, v sedm večer se podařilo zapojit poslední drátek, abychom mohli začít nahrávat. Ale to už jsme byli dost unavení. Poté jsme zkusili ještě dvě zkušebny, kde jsme si to nahráli sami. A to už nebyl takový průser. Z toho shitu udělal Ondra Novotný poslouchatelnou věc. Mimo jiné míchal i poslední Acute Dose.

Když už zmiňuješ Acute Dose. Cítíte se být součástí nějaké scény?
HONZA: Ano, my to máme i v nějakém biu, které používáme na koncerty. Přesně „čtveřice hlasící se k současné brněnské kytarové renesanci“. Já s Lukášem, kytaristou Acute Dose, bydlím na bytě. Takže se potkáváme při snídani. A Brno je dost malé, takže není problém se potkávat s lidmi. Asi se snažíme být součástí téhle scény, která je pro nás přirozená, protože jde o naše přátele.

Nejste z toho unavení? Potkáváte se na podiu se stejnými typy kapel třeba. PETR: To není o tom, že je potkáváme na podiu, ale i pod ním. Je to trošku neustálá recyklace. Ti lidé na tebe nemají pochopitelně objektivní názor.

HONZA: Já nevím, jestli s tím dokážu souhlasit. V něčem má Petr pravdu. Byli jsme na koncertu David Invalid a první řada byli jen muzikanti z Brna. Na druhou stranu si hrozně vážím supportu, který nám tyto kapely dávají.

Existuje mezi lokálními kapelami konkurence nebo závist? Vedou známosti k hostování? Je pro kapelu na počátku existence vhodné „zaháčkovat se“ v rámci jedné scény? Poslouchejte celý rozhovor!

Info

Guilty Echoes Fb profil

Finále 1Band2Play
3. 5. 2018, 21:00
Praha, klub FAMU
fb událost

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Duo Ruut: Inspirujeme se navzájem

Adéla Polka 20.07.2021

Získaly prestižní cenu Ethno Music Awards a letos se se svou citerou vypraví i do České republiky. Rozhovor o estonském zaříkávání i jednom nástroji pro dvě.

Barbora Koritenská, Libor Staněk (Živá vila): Prachatice jsou takové jihočeské Twin Peaks

cyril kosak 15.07.2021

Vivat Vila! Rozhovor o druhém ročníku festivalu, který přesahuje hranice prostého hudebního podniku se sebelepší nabídkou. Pojďte zažít Prachatice!

Raül Refree: Potřebuji být inspirován

Michal Pařízek 08.07.2021

Barcelonský rodák Raül Refree má pověst umíněného a talentovaného podivína, který si dělá věci zásadně po svém. Rozhovor, živá vystoupení u nás co nevidět.

Aleš Macenauer (Zapomělsem): Pro mě je důležitá upřímnost a přirozenost

Mária Karľaková 06.07.2021

V letním dvojčísle Full Moonu jsme s Alešem přinesli obsáhlý rozhovor, toto berte jako subtilní teaser, v němž jsme probrali pár dalších témat.

Adriana Světlíková (Nová síť): Kultura si prošla velmi těžkou zkouškou

Jarmo Diehl, su 24.06.2021

Jak se Nová síť snaží zlepšit podmínky pro umělce i kulturní projekty a na jaké problémy naráží nejen během pandemické krize?

Marie Voslářová: Neštěstí v lásce není životní selhání

Adéla Polka 15.06.2021

Paseka letos vydala druhou komiksovou publikaci kontroverzní švédské autorky Liv Strömquistové Nejrudější růže rozkvétá. Rozhovor jsme vedli s její překladatelkou.

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su 18.05.2021

Rozhovor o databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných objektů.

SF MINI aneb Není to jen o nás

Michaela Susedíková 11.05.2021

Zatímco pamětníci vzpomínají na Olomouc kvůli devadesátkovému klubu Nausea, dnes nabízí výživnou dramaturgii prostor SF MINI. Hovory nejen o kompilaci z rukou Coffee Breath Records.

Shina (Slnko Records): Hudbu treba hnojiť a polievať

Kateřina Cumin 29.04.2021

Dnes, po dvaceti letech fungování, má Slnko Records ve stáji umělce několika generací a všech žánrů, za všechny jmenujme Modré hory, Katarzii, Bad Karma Boy nebo Janu Kirschner. Rozhovor.

Magdalena Müllerová (Kreativní Evropa): Budoucnost je ve spolupráci

Michal Pařízek, mxm 26.04.2021

O nutnosti spolupracovat, důležitosti přípravy jednotlivých projektů, grantové politice na státní i evropské úrovni a o tom, že opravdu nestačí jen setřít prach z vitríny.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace