Články / Recenze

Guru psychomagie autobiografický – Jodorowsky

Guru psychomagie autobiografický – Jodorowsky

prof. Neutrino | Články / Recenze | 15.08.2020

Knih o magii a autobiografií jsem přečetl nespočet. Číst psychomagickou autobiografii od člověka devatera řemesel, jako je Alejandro Jodorowsky, je ale zcela jiný level. Nejedná se totiž o žádnou instantní esoteriku, natož o nudné faktografické cévéčko, ale o knihu plnou iniciačních situací a surreálně nepravděpodobných historek. Ty autor zaznamenal a posléze interpretoval, aby ho posunuly dál na své pouti radikálního umělce a „vynálezce“ léčitelské metody psychomagie.

Coby ukrajinský Žid narozený a vyrůstající v Chile se musel vyrovnávat se svým původem. V dětství v sobě objevil dar rozbujelé imaginace, do které se utíkal před zlým světem. Jeho mládí bylo poznamenáno nezájmem rodičů, otce zarputilého stalinisty, léčícího si na něm své komplexy s malým pohlavím, které jednoho dne zahlédl, matky asexuální židovské ženy, neprojevující k němu téměř žádné city, a jeho sestry - miláčka rodiny. Uměleckou kariéru začal jako introvertní básník. Později se přiklonil k divadlu a pantomimě, aby se dostal k filmu, literatuře či komiksům a nakonec až k magii a léčitelství.

Prvními čtenáři jeho poezie byla rozmanitá bohéma v četných nočních barech a putykách v Santiagu, která mu dala zásadní lekce do života. Zde uvedl v praxi „poetický akt“, který pak už jen dále rozpracovával během svého nezkrotně činorodého života. Tehdy založil i vlastní divadlo, které však z dnešního pohledu bylo spíš radikálním performativním experimentem než činohrou, s nímž v mnohém předcházel vývoj v divadelním světě. Nakonec ve svých čtyřiadvaceti letech tajně odjel bez rozloučení a osobních věcí do Paříže, aby rodinu ani tehdejší přátele už nikdy nespatřil.

Ve Francii a střídavě i v Mexiku se Jodorowsky věnoval kromě intenzivního praktikování lucidního snění také pantomimě jako učeň uznávaných mimů. Snažil se pochopit, jak vyjádřit myšlenky a pocity nonverbálně. Inicioval performativní vystoupení, které nazval Panická efemérnost, v němž lidé z publika mohli dělat nenormální, ale i nemorální věci, kterých by se jinak neodvážili. Vyvrcholením těchto snah byla hodinová performance v mexické televizi, kde v přímém přenosu, za doprovodu kapely, zdemoloval piáno a pak se na něm symbolicky ukřižoval. Po tomto aktu si už v TV ani neškrtl. Ze zoufalství se vrhl na filmovou dráhu, aby natočil kultovní snímky jako Krtek nebo halucinogenní epopej Svatá hora, v nichž se pokusil svou nekonvenční symbolickou tvorbu materializovat na filmové plátno.

Satirické exkurzy představují jeho setkání s osobnostmi, jako byl svérázný zenový mistr Ejo Takata, poťouchlý marxistický filozof a vyznavač kabaly Erich Fromm, mág a spisovatel Carlos Castaneda (můžeme jen litovat, že kvůli mistrově průjmu nakonec nedopadla filmová spolupráce na legendárním díle Učení Dona Juana) či letmé setkání s ikonou surrealismu Andrém Bretonem, kterého však nakonec spatřil jen krátce, při defekaci. Mág, manipulátor a šarlatán Ichazo z Bolívie ho pro změnu zasvětil do tajemství LSD a magických hub. Osudným pro něj bylo setkání s mexickou šamankou a léčitelkou Pachitou, která se při svých seancích měnila v Bratra a komunikovala s nemocnými mužským hlasem. Ona ho zasvětila do tajů přírodní chirurgie, dokázala vést i složité operace jen za pomocí rukou a rezavého nože.

Jodorowsky, rozkročený mezi tarotem, symbolickou magií, šamanismem, zenem a psychoanalýzou může být směle zařazen po bok takových moderních mystiků, pohybujících se na hranici reality, snu a iluze, jako byl Carlos Castaneda, Aldous Huxley nebo Timothy Leary. Jeho zásadním poselstvím bylo: „Pokud umění neléčí, není to umění.“ Dokázal, že lidská imaginace může fungovat jako katarze psychických blokací, neuróz a vnitřních běsů zasutých hluboko v podvědomí. Člověk však dokáže tyto problémy rozkrýt a integrovat do života, pokud si sám zavčas uvědomí, že nemoc je především odrazem jeho samého. Jsou-li Jodorowského příběhy pravdivé či ne, už je na každém z nás, ovšem autor se dušuje, že minimálně jejich postavy jsou zcela reálné. Ale co je to vlastně realita?

Info

Alejandro Jodorowsky – Tanec Reality (Malvern, 2020)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace