Články / Reporty

GusGus každému z nás

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil | Články / Reporty | 10.05.2022

Turné islandských GusGus k poslednímu albu odsunul covid o nekonečných šest měsíců, a tak se brněnská Fléda dočkala elektronických producentů skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Daníel Haraldsson a Birgir Þórarinsson na ní opět o kousek posunuli svůj typický sound, v němž se mísí taneční hudba, syntezátory uvozujících osmdesátá léta i snová, takřka magická nálada posouvající tvorbu GusGus mimo žánrová pravidla. Velký podíl na tváři a síle poslední nahrávky má i zpěvačka Margrét Magnúsdóttir, která skupinu aktuálně doprovází.

Večer otevírají čeští Himalayan Dalai Lama a svojí klidovou, přemýšlivou elektronikou přispějí k uvolněné náladě. Zasloužili by si větší publikum. Prostor se vyplní až před devátou, o chvíli později přichází Þórarinsson, jak jinak než v dámském topu, a chvilku po něm i Haraldsson v květovaném kompletu a Magnúsdóttir v bílé bundě s kovbojskými třásněmi. A rovnou do aktuálního materiálu, zazní Higher i Simple Tuesday. Vokály jsou bezchybné a bez jediného zaváhání a když společně zpívají „When will I decide not to hide, On a simple Tuesday, On a simple day?“, je jasné, že půjde o mimořádný večer. První vrchol přichází s fantastickým refrénem skladby Our World, v němž se Daníel a Maigrét střídají: „To our world (Crucified on a frame), To our world (Approved by everyone), To our world (You can light it up in flame), To our world (Our world is yours to play).“ Tahle pasáž je vtahující z desky, naživo je ale díky precizním a nenuceným pěveckým výkonům ještě o level výše.

fotogalerie z koncertu tady

Dojde i na starší tracky, dalším vrcholem je Over (Arabian Horse), svou prací s gradací jedna z nejlepších skladeb kapely. Od této chvíle je publikum naprosto elektrizované a ze začátku pohybově úsporní GusGus se roztancují. V závěru dojde i na úplné začátky - zazní třeba Purple z první desky Polydistortion, která celou Flédu definitivně uhrane. Více než hodina uplyne jako nic a GusGus se za jásotu vytrácejí z pódia.

Je jedno, kolik nám je let, stejně tak nezáleží na tom, jestli slyšíme hudbu překračující žánry, anebo jen vkusně ozvláštněné disko, GusGus mají co říct každému.

Info

GusGus (is) + Himalayan Dalai Lama
6. 5. 2022 Fléda, Brno

foto © Vít Řezáč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace